Článek
„Ono velké finále je v mnoha ohledech zcela novou misí,“ řekla agentuře Reuters vědkyně NASA z programu Cassini Linda Spilkerová. „Nepřekvapilo by mě, kdyby naše objevy ze závěru mise patřily k těm úplně nejlepším.“
Start finální fáze projektu na konci dubna avizovala americká vesmírná agentura už dříve. [celá zpráva]
K Saturnu se sonda Cassini vydala již roku 1997, dorazila k němu v roce 2004. Přesluhuje od roku 2008, neustále však zasílá nové poznatky o plynovém obru, jeho prstencích a měsících. Na jednom z nich například objevila podzemní oceán. [celá zpráva]
Mnoho průletů mezi planetou a prstenci
Sonda Cassini podniká od 30. listopadu loňského roku průlety v těsné blízkosti prstenců Saturnu, stále však byla od planety vzdálená alespoň 7800 kilometrů.
Nyní v dubnu vstoupí mise sondy Cassini, které dochází palivo, do své závěrečné fáze. Tehdy podnikne první z 22 naplánovaných „pádů“ 2400 kilometrů širokou průrvou mezi povrchem planety a nejbližším prstencem.
Odolné prstence z vodního ledu
V poslední fázi bude vesmírné plavidlo poprvé zevrubně řešit otázku původu a stáří Saturnových prstenců. „Měření jejich hmotnosti by mělo být velmi přesné,“ doplnila Spilkerová.
Možná jsou prstence podle ní mnohem hmotnější, než se čeká, zároveň nelze vyloučit, že jsou stejně staré jako planeta sama. To by znamenalo jejich mimořádnou odolnost vůči bombardování meteoritů.
„Nyní rovněž budeme moci určit složení prstenců. S jistotou zatím víme jen to, že se skládají z vodního ledu s příměsí složitějších látek. Vodní led tvoří 99 procent, ale co to zbývající jedno procento...?“ nastiňuje úkol konečné fáze mise sondy Cassini.
To vše má být proveditelné právě z toho důvodu, že jakmile začne 26. dubna sonda klesat k Saturnu, dostane se k němu na úplně rekordní blízkost. Jak už bylo řečeno, bude provádět série skoků v 2400 kilometrů širokém pásu mezi prstenci a Saturnem.
Pokud načasování neselže, v jeho atmosféře triumfálně spáchá sebevraždu 15. září tohoto roku.