Poslední mise sondy Cassini. Prozkoumá zblízka Saturnovy měsíce a pak zahyne

„Jsme nyní Saturnu tak blízko, že to umožní dříve neproveditelná měření,“ vysvětlila vědkyně NASA z projektu Cassini Linda Spilkerová, podle deníku The Los Angeles Times.

K Saturnu se sonda Cassini vydala roku 1997.  Za více než deset let průzkumu nabídla nebývalý pohled na planetu i na její rozmanité spektrum měsíců. Přesluhuje již od roku 2008, zbývá jí však necelý poslední rok existence.

Během středy se sonda k vnějším prstencům Saturnu přiblížila poprvé. To se budou jednou týdně opakovat celkem dvacetkrát - až do 22. dubna.

Díky popisovaným manévrům se Cassini bude moci detailněji podívat také na Saturnovy měsíce. Se Sluncem v záhybu rovněž prozkoumá, zda prstenci proletěly asteroidy. Možná se podaří zodpovědět i otázku, jak je možné, že prstence drží svůj tvar tak dlouho.

Sonda už má za sebou řadu úspěchů. Podařilo se jí vyslat modul na měsíc Titan, kde našla jeho metanová moře, dále objevila podzemní oceán na měsíci Enceladu a také několik do té doby neznámých měsíců. A oceán může znamenat život, jak prohlašuje mimo jiné slavný fyzik Stephen Hawking.

V rámci dvaceti plánovaných průletů se Cassini nejprve zanoří do vnějšího sotva patrného prstence E (značeny jsou dle objevení, nikoli abecedně), poté se přiblíží k okraji prstence F. Ten se považuje za okraj hlavní soustavy prstenců. Je široký zhruba 800 kilometrů a neustále se proměňuje. Tvoří se v něm viditelná vlákna. Jde o změny, které se dějí v řádu hodin.

Nemělo by hrozit, že Cassini bude tímto prstencem poškozena či zničena, protože i když se k němu podívá blíže než kdy jindy, stále bude přinejmenším 7 800 km daleko.

Koncem dubna, až Cassini bude mít za sebou své blízké průlety, nastane „Grand Finale“, kdy proletí kolem Titanu, jenž sondu navede na 22 průletů mezi Saturnem a jeho prstenci.

Tehdy bude vesmírné plavidlo pouhých 1630 kilometrů nad hustými vrcholy pásu oblaků Saturnu. Cassini bude opakovaně prolétávat skrz úzký prostor mezi planetou a jejími ledovými prsteny, což umožní změřit hmotnost jak její, tak prstenců.

Poté se Cassini dle plánu 15. září zanoří přímo do atmosféry planety a zakončí svou úspěšnou existenci.

NASA se díky tomu dozví také to, jak blízko se budou moci další sondy dostat k planetě, aniž by je to ohrozilo.

Důvodem zanechání sondy svému osudu jsou i omezené zásoby paliva. Vědci se ale chtějí ujistit, že se neroztříští o povrch měsíců, aby pak případně kontaminovala potenciálně obyvatelný Enceladus.

Prstence Saturnu jsou široké jen několik stovek metrů. Složeny jsou z částic o velikosti několika centimetrů až po desítky metrů. Jsou převážně z ledu, některé mohou být  ledem pokryty, dále obsahují stopy křemíkových a uhlíkových minerálů.

Vědci se však nedokážou shodnout na jejich stáří. Některé vlastnosti ukazují na poměrně novou existenci, kdežto dle teoretických modelů vznikly již v dávné historii Sluneční soustavy, tedy možná před více než čtyřmi miliardami let.

„Sonda disponuje dvěma nástroji na sběr pevných částic a plynů při průchodu prstencovým systémem. Cassini se tedy s nadsázkou řečeno bude na prstencích pást,“ uzavřela Linda Spilkerová podle serveru Space.