Hlavní obsah

Rok 2016 přinesl novely školského i vysokoškolského zákona, debatovalo se o inkluzi

Praha

Letošní rok přinesl ve školství řadu legislativních změn. Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) navzdory prezidentskému vetu prosadila novelu školského zákona. Podle nových pravidel začnou fungovat také vysoké školy. Valachová od některých odborníků, médií i prezidenta Miloše Zemana čelila kritice kvůli změnám v přístupu ke společnému vzdělávání, které byly spuštěny v září. Došlo také dříve a více než u jiných státních zaměstnanců ke zvýšení platů učitelů.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD)

Článek

Novelu školského zákona prezident odmítl podepsat kvůli výhradám obcí k nároku dvouletých dětí na místo v mateřské škole, který platí od roku 2020. Sněmovna ale jeho veto přehlasovala.

Povinný rok školky a maturita z matematiky

Poslanci tím rozhodli také o spuštění jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory SŠ na jaře 2017 a povinném posledním ročníku předškolního vzdělávání od září 2017. [celá zpráva]

Na základě novely bude od roku 2021 povinná maturita z matematiky. V tomto roce se bude týkat jen gymnázií a lyceí. Kdy bude zavedena na odborných školách, není jasné. Ministryně chtěla, aby byla povinná na všech oborech s výjimkou zdravotních, sociálních a uměleckých od roku 2022, nebo 2023. Vláda to zatím neschválila. [celá zpráva]

Akreditační úřad s rozhodovacími pravomocemi

Na jaře byla bez problémů schválena novela zákona vysokoškolského. Akreditační komisi nahradil Národní akreditační úřad, který na rozdíl od ní má rozhodovací pravomoci. Jeho předsedou se stal Stanislav Labík.

Větší starosti přinesly Valachové změny podmínek pro začleňování handicapovaných a jinak znevýhodněných dětí do běžných škol, které byly schváleny na jaře 2015.

Z praktických škol se přesunulo jen 200 dětí

Objevovaly se obavy z hromadného přesunu především dětí s lehkým mentálním postižením do běžných škol a z nepřipravenosti řady škol na vzdělávání žáků s různými problémy. Ministerstvo je opakovaně označovalo jako nedůvodné. Nová pravidla podle úřadu zlepšují podmínky pro problematické i nadané děti, protože mají ze zákona nárok na financování podpory, kterou potřebují.

Z takzvaných praktických škol se v září přesunulo asi 200 dětí. [celá zpráva]

Nápor žadatelů o vyšetření ale na podzim nezvládala školská poradenská zařízení, jejichž pracovníkům komplikoval situaci také nový systém. Ředitelé si stěžovali na větší byrokracii. [celá zpráva]

O osm procent se od září zvýšil objem prostředků určených na platy učitelů. Tarif vzrostl o šest procent, tedy asi o 1300 až 1600 korun. Zbytek byl určen na odměny.

Vláda také schválila rekordní nárůst rozpočtu na školství pro rok 2017. Stát na tyto účely vyčlenil téměř 148 miliard korun, což je o 13,6 miliardy více než letos. Více peněz nebudou mít k dispozici jen vysoké školy.

Školský ombudsman má řešit prevenci šikany

Ministryně řešila i velké kauzy, šikanu učitelky pražské střední průmyslové školy Na Třebešíně a nepřípustné zacházení s chovanci ústavu v Chrastavě. Z prvního případu vzešly nové pokyny pro školy, jak mají postupovat při řešení šikany nejen mezi žáky, ale také při šikaně pedagogů ze strany žáků. [celá zpráva]

Nastavování zdravých vztahů ve školách se stalo úkolem pro nového školského ombudsmana Ladislava Hrzala, zakladatele ankety Zlatý Ámos.

Situace ve výchovném ústavu v Chrastavě, kde se podle ministerstva porušovala práva dětí, po výměně ředitelky vyvrcholila jeho zrušením. V severočeském městě zůstal jen dětský domov se školou pro děti do 15 let. Starosta Chrastavy Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj) postup ministerstva ostře kritizoval. [celá zpráva]

Sněmovna aktuálně projednává další dva vládní plány z dílny ministerstva školství. Měl by se změnit systém financování škol a profesní postup učitelů by měl upravovat kariérní řád. Rozhodne se v roce 2017.

Související články

Výběr článků

Načítám