Článek
Vědci z vídeňské Lékařské univerzity pod vedením Philippa Schwabiho a rakouské agentury pro ochranu životního prostředí objevili mikroplasty ve vzorcích stolice osmi lidí ve věku od 33 do 65 let z Evropy, Ruska a Japonska.
Účastníci studie si týden vedli záznamy o tom, co snědli, a pak odevzdávali vzorky stolice. Jedli jídlo, které bylo zabalené v plastových obalech, a pili nápoje z umělohmotných láhví. Většina z nich jedla ryby nebo mořské plody, nikdo nejedl výlučně vegetariánskou stravu.
Vědci pak při zkoumání vzorků stolice zjistili, že v nich bylo obsaženo devět různých druhů plastů, některé částice byly až pět milimetrů velké. „V průměru bylo v deseti gramech stolice obsaženo dvacet částic mikroplastů,” uvedl Schwabi podle agentury DPA.
Škodlivost pro lidské zdraví se zatím neprokázala
Částice plastů se do životního prostředí, především do vody, dostávají například opotřebováním pneumatik, drcením stavební suti či z kosmetických výrobků. Čističky odpadních vod tyto částice neumějí zadržet.
Doposud byly nalezeny ve vodě, tělech zvířat a v jídle, nicméně výsledky různých studií zatím neprokázaly jejich škodlivost pro lidské zdraví, jak připomíná AP.
I když jsou mikroplasty obsažené ve stolici, neznamená to, že se částice dostaly i do organismu.
Nicméně stále více lidí má obavy z všudypřítomnosti plastů v životním prostředí. Předseda německých Zelených Robert Habeck výsledky rakouské studie označil za „další znepokojivý signál”.
V německých médiích vyzval k drastickému omezení používání plastů. Jako první krok vidí zákaz mikroplastů v kosmetice a hygienických potřebách. „Nikdo nepotřebuje mikroplasty v zubní pastě,” řekl.
Studie prý není reprezentativní
Odborníky ale zároveň zjištění kolegů v Rakousku nepřekvapilo a jejich studie prý vzbuzuje řadu otázek. „Je dělaná v malém měřítku a rozhodně není reprezentativní,” tvrdí Martin Wagner, biolog z Norské univerzity vědy a technologie.
Upozornil dále, že studii nerecenzovali nezávislí vědci a že její autoři neuvedli, jaká opatření podnikli, aby se vzorky nekontaminovaly. „V nejhorším případě pocházejí všechny nalezené mikroplasty z laboratoře,” řekl k tomu Wagner.
Dodal, že i když jsou mikroplasty obsažené ve stolici, neznamená to, že se částice dostaly i do organismu. Na rozdíl od jiných látek, které lidi přijmou s potravou, jsou prý mikroplasty příliš velké na to, aby je buňky dokázaly vstřebat, tudíž zřejmě jen projdou trávicím traktem. Autoři rakouské studie uznávají, že je potřeba „provést další studie s cílem stanovit potenciální nebezpečí mikroplastů pro lidi”.
To, že kohoutková voda mnohdy obsahuje miniaturní plastové částice, ukázala rozsáhlá světová studie loni. [celá zpráva]
Letos v srpnu se jejich přítomnost potvrdila i v Česku. [celá zpráva]
Řešit se to však nebude, jelikož filtrace by byla příliš nákladná. [celá zpráva]
