Plaga zřejmě nakonec podpoří návrh na rozšíření pravomocí krajů vůči středním školám

Kraje by měly mít – jakožto zřizovatelé středních škol – pravomoc rozhodovat o oborech a kapacitě nabíraných žáků. Speciální inspekční tým České školní inspekce bude nadále kontrolovat školy – a ty, které selhávají ve vzdělávacím procesu, budou muset ukončit činnost. I na tom se podle tiskové zprávy zástupci krajů se šéfem resortu školství shodli.

Co se týká zmíněného tématu kapacit SŠ, nyní stanovují počty přijímaných uchazečů jejich ředitelé. Zřizovatelé nemají podle autorů novely zákonnou možnost jejich záměry ovlivnit. Karlovarský kraj proto navrhl do zákona přidat jednu větu, podle níž by kraj mohl předpokládaný počet otevíraných tříd podmínit svým schválením. Obory by se podle něj takto měly lépe přiblížit požadavkům trhu práce.

„Pokud je to vítaný nástroj z pohledu krajů a dohoda o otevíraných oborech a kapacitě mezi kraji a řediteli škol stejně probíhá, tak já jej v rámci Sněmovny podpořím,“ uvedl Plaga. Podle mluvčí asociace se na podpoře návrhu domluvil ve středu na setkání s předsedkyní Asociace krajů a hejtmankou Karlovarského kraje Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO).

Vláda návrh v listopadu odmítla. Vicepremiér Richard Brabec (ANO) to tehdy odůvodnil tím, že kraje mají jiné možnosti, jak ovlivňovat obory a počty studentů.

Podle Plagy nebyl návrh legislativně dobře připraven. „My jsme upozorňovali, že návrh má legislativní vady, že tam není dané, co se bude dít při nedohodě mezi zřizovatelem a ředitelem školy,“ řekl ministr nyní.

S hejtmankou se dohodl, že se novela ve Sněmovně ještě upraví, aby z ní byl jasný postup pro stanovení kapacity školy i v případě, že se na ní zřizovatel s ředitelem nedomluví.

Zákonodárnou iniciativu Karlovarského kraje kritizovala obecně prospěšná vzdělávací společnost EDUin. Podle ní by systém neměly ovlivňovat tolik kraje, ale spíš demografické a ekonomické analýzy Národního vzdělávacího fondu a Národního ústavu pro vzdělávání.

Naproti tomu předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček zmínili, že návrh v podstatě jen právně ukotvuje stávající stav věcí.

Podle Mračkové Vildumetzové by kraje při schvalování počtu přijatých do oborů měly využívat data z predikcí trhu práce a ekonomického vývoje, která se shromažďují například v projektu KOMPAS řízeném ministerstvem práce a sociálních věcí. „Kraje by měly mít tyto údaje k dispozici a vycházet z nich při nastavování oborové struktury,“ prohlásila.

Asociace krajů ČR v uplynulých měsících prosazovala i zavedení takzvaného cut-off score, tedy minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy. Premiér Andrej Babiš (ANO) nicméně v únoru uvedl, že debata o této možnosti byla definitivně ukončena.

S hejtmankou se ve středu Plaga podle mluvčí Asociace krajů shodl na tom, že by ředitelé škol v budoucnu měli zohledňovat výsledek z jednotných přijímacích zkoušek i u druhého kola přijímání. Přijímačky jsou nyní v prvním kole jednotné pro všechny uchazeče o maturitní obory. Nenaplněné školy pak mohou neúspěšné uchazeče přijmout i v dalších kolech, ve kterých už se jednotné zkoušky nekonají.

Plaga se s ní také dohodl, že MŠMT napříště bude při rozhodování o zápisu soukromých škol respektovat stanovisko krajů k žádosti o zapsání do rejstříku škol. Kraje přitom budou muset vycházet striktně z dlouhodobých záměrů vzdělávání. Dosud se podle mluvčí stávalo, že kraj dal k zápisu školy negativní stanovisko, ale ministerstvo školu přesto zapsalo.

Hovořilo se i o zavedení školního předmětu Technika, k tomu však musejí mít školy patřičné vybavení a motivované pedagogy – s jeho zaváděním se počítá postupně.

Jednání navázalo na podpis memoranda o společném postupu v oblasti zvýšení kvality středního školství, které 5. března podepsali zástupci Asociace krajů, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR i školských odborů.