V pátek začnou přijímací zkoušky na maturitní obory

Všichni uchazeči mohli podat přihlášky na dvě školy. Ze dvou termínů u zkoušek se jim pak v obou školách započítá výsledek z toho pokusu, který se jim více povede.

Pro čtyřleté obory se zkouška uskuteční 12. a 15. dubna, pro víceletá gymnázia 16. a 17. dubna.

Jak vyplývá z analýzy Cermatu, který jednotné přijímací zkoušky připravuje a vyhodnocuje, k prvnímu termínu by mělo přijít 63 440 uchazečů o čtyřleté obory a 25 069 o studium osmiletých či šestiletých gymnázií, ke druhému pak 54 283 dětí, které se hlásí na čtyřleté obory, a 18 682 zájemců o víceletá gymnázia – protože, jak již bylo řečeno, někteří se budou pokoušet o štěstí na dvou SŠ.

Žáci budou psát test z matematiky a z češtiny. Jednotné testy se dělají na všech maturitních oborech s výjimkou uměleckých, kde se už v lednu konaly talentové zkoušky.

Tradičně největší zájem je o osmiletá gymnázia a mezi čtyřletými obory obecně o střední odborné školy. Alespoň jednu přihlášku na některý druh gymnázia si podalo kolem 47 procent všech uchazečů, z toho 19 549 na osmiletá, 5605 na šestiletá a 17 480 na čtyřletá.

Na některou ze středních odborných škol by se chtělo dostat 46 661 přihlášených, na učební obory s maturitou 8318 a na nástavby 5035 uchazečů.

Čtyři pětiny všech zájemců o maturitní obor si podaly dvě přihlášky. Jejich podíl za minulé dva roky vzrostl o pět procentních bodů. V roce 2017 dělalo zkoušky na dvou školách 75 procent uchazečů, loni to bylo 78 procent. Pouze jednu přihlášku odevzdalo letos 18 233 dětí.

Jednotné přijímací zkoušky se konají plošně od jara 2017. Výsledek z nich musí na školách tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče. Výjimkou jsou sportovní gymnázia, kde to může být 40 procent.

Minimum bodů nutné pro přijetí, tedy takzvané cut-off score, stát nestanovil. Nedávno o to sice usilovali zástupci krajů, ministr školství Robert Plaga (ANO) to ale odmítl, nápad nakonec zavrhl i premiér Andrej Babiš (ANO). Bodovou hranici pro přijetí si tak budou moct nadále stanovit sami ředitelé škol.

Vedle dvou řádných termínů ministerstvo pro jednotné přijímací zkoušky stanovilo také dva náhradní termíny, které budou 13. a 14. května. Školy mohou jednotné testy doplnit vlastními zkouškami v období od 12. dubna do 28. dubna.

Pro nematuritní obory, na kterých se nekonají jednotné přijímací zkoušky, mohou ředitelé přijímací zkoušky vyhlásit na 22. až 30. dubna.

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek obdrží školy v neděli 28. dubna, pořadí uchazečů by ředitelé měli zveřejnit do 30. dubna. Přijatí žáci pak budou mít deset dnů na odevzdání takzvaných zápisových lístků do školy, kam budou chtít nastoupit. O úspěšnosti žáků z náhradních termínů se školy dozvědí 20. května.

Současné nastavení přijímacích zkoušek má řadu kritiků. Výhrady k němu má i ministr Plaga nebo Česká školní inspekce. Podle nich zkoušky nyní zvýhodňují uchazeče ze sociálně lépe postavených rodin, které dětem zajistí dobrou přípravu.

Do budoucna by proto chtěli usilovat o to, aby o dalším vzdělávání dítěte rozhodovaly spíše jeho dovednosti a obecné studijní předpoklady než výsledky testu z češtiny a matematiky.

Kritici nynějšímu systému kromě toho vyčítají i velkou administrativní zátěž pro školy. Ředitelé gymnázií proto například nedávno vyzvali ministerstvo, aby zajistilo propojení matrik základních a středních škol, aby se přihlášky ke zkouškám mohly začít odevzdávat elektronicky. Již dříve se také vyslovili pro omezení zkoušek na jeden jediný termín i v případě podání dvou přihlášek.

V této souvislosti lze zmínit i studii, podle které mohou známky zkreslovat odhad šancí dítěte na přijetí na střední školu. Zatímco se u přijímaček ověřují jen znalosti a rozumové schopnosti, ve známkách se promítá i sociální vyspělost žáků. Výsledky chlapců tak na vysvědčení často zhoršuje chování, byť mají jinak stejné vědomosti jako dívky. I proto se jich prý může například na gymnázia hlásit méně.

Tento týden, konkrétně ve středu 10. dubna, startují slohem z češtiny i státní maturity.

Může se vám hodit na Seznamu: