Článek
Sluneční soustava má osm planet, z nichž pět lze spatřit pouhýma očima bez dalekohledu. Zbývající Uran a Neptun jsou příliš daleko od Slunce a příliš slabé, tudíž je bez dalekohledu spatřit nelze.
Planeta Jupiter zachycená sondou Juno
„V těchto dnech nastává nepříliš častá situace, kdy je možno na obloze během jedné noci spatřit všech pět planet. Obvykle snadno pozorovatelné planety – Venuši, Mars, Jupiter a Saturn – v těchto dnech doplňuje nepolapitelný Merkur, který najdeme večer nepříliš vysoko nad západním obzorem,“ popsal Prosecký.
Merkuru většinou „překáží“ Slunce
Merkur je planeta nejblíže Slunci, kvůli tomu je i obtížně pozorovatelná. Většinu času se nachází v těsné blízkosti u slunečního kotouče a zcela zaniká v jeho záři.
Nejbližší planetou ke Slunci je planeta Merkur. Podobně jako u našeho Měsíce, tak i jeho povrch je rozryt velkým množstvím kráterů vzniklých srážkami Merkuru s jinými tělesy.
Merkur tak lze spatřit pouze několikrát do roka, v krátkých časových úsecích, kdy se dostane do největší úhlové vzdálenosti od Slunce. Taková situace nastala ve středu 27. února.
„Tato planeta obíhá okolo Slunce rychle, pozorovatelná tak bude jen několik málo následujících dní,“ vysvětlil Prosecký. V případě pozorování hvězdářským dalekohledem je možné pozorovat jeho fáze, Štefánikova hvězdárna má pro tyto účely otevřeno od 18 do 20 hodin.
Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně
Kromě Merkuru lze na večerní obloze spatřit i Mars, který je pozorovatelný od loňského léta. Venuši, Jupiter a Saturn pak mohou lidé vidět na ranní obloze chvíli před východem slunce, jsou nad jihovýchodním obzorem.
Letos bude možné Merkur spatřit ještě v listopadu, jak Novinky upozornily již koncem minulého roku. Planeta přejde 11. listopadu odpoledne před slunečním kotoučem. Takový jev lze sledovat zhruba jen třináctkrát za století. Naposledy byl v Česku pozorovatelný v květnu 2016, po letošním roce se tak opět stane až v listopadu 2032.
Může se vám hodit na Seznamu:
