Článek
„Letošní pozorovací podmínky Kvadrantid jsou příznivé, do roku 2022 nebudou lepší. V době maxima tohoto roje tak budeme moci vidět kolem 80 meteorů za hodinu,“ vysvětlil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Není to hvězda, ale Venuše
V prvních týdnech roku spatříme vysoko nad obzorem na ranní obloze před východem slunce také velmi jasný objekt, jako by to byla hvězda. Půjde ale o planetu Venuši v roli jitřenky, která by měla upoutat zraky skutečně všech. Po Slunci a Měsíci totiž bude nejjasnějším objektem na obloze.
Samotný Měsíc se během svého zatmění 21. ledna zcela ponoří do zemského stínu na 62 minut.
Následující zatmění Měsíce bude částečné a uvidíme ho ještě v tom samém roce, a to v noci ze 16. na 17. července. Podobně jako lednové úplné zatmění bude i toto od nás pozorovatelné téměř v celém svém průběhu.
Další roje meteorů
Třináctý srpen a noci kolem něj budou patřit nejznámějšímu meteorickému roji – Perseidám. Obvykle jde o působivou podívanou. [celá zpráva]
„Pokud bychom promeškali Kvadrantidy i Perseidy, třeba kvůli počasí, budeme mít ještě příležitost pozorovat 14. prosince maximum nejvýraznějšího meteorického roku jménem Geminidy,“ doplnil Suchan. Ty bylo možné sledovat i letos. [celá zpráva]
Jen několikrát za století
Astronomický úkaz, který lze pozorovat přibližně pouze 13x za století, nastane 11. listopadu odpoledne. Tehdy planeta Merkur přejde před slunečním kotoučem, což bude možné pozorovat i z observatoře Astronomického ústavu v Ondřejově.
V ČR byl přechod Merkuru před Sluncem naposledy zaznamenán sice v květnu roku 2016, znovu se však odehraje až v listopadu roku 2032. Jde tedy dle odborníků o mimořádnou nebeskou událost.
„V příštím roce přeji co nejsvětlejší dny a co nejtmavší noci,“ uzavřel Suchan se zřejmým odkazem nejen na to, že tmavá obloha znamená dobré podmínky pro astronomická pozorování, ale i s jistou narážkou na problematiku takzvaného světelného smogu. [celá zpráva]