Článek
Odborníci vybrali pro kontakt prostor označovaný jako L08-E1, který má šest metrů v průměru. Nachází se v blízkosti rovníku asteroidu mezi krátery Kontaro a Brabo. Letový tým je dle portálu Planetary.org přesvědčen, že se sondu podaří navést do cílového místa s přesností jednoho metru.
Klesání sondy k povrchu
Přípravné procedury předcházející prvnímu odběru materiálu začaly ve středu 20. února, kdy JAXA zahájila sestup sondy z její parkovací pozice ve výšce zhruba 20 kilometrů nad povrchem. Ve čtvrtek JAXA po kontrole systémů vydala definitivní souhlas s misí.
Sonda sice začala proti plánu klesat zhruba s pětihodinovým zpožděním, posun v harmonogramu se ale neočekává, protože sestup je nyní rychlejší. Nadále tak jako okamžik kontaktu platí čtvrteční půlnoc našeho času.
Snímek asteroidu Ryugu, který sonda pořídila loni v říjnu.
Rychlost sestupu byla původně stanovena na 40 centimetrů za sekundu, nakonec se zvýšila na 90 centimetrů za sekundu. V 9:00 SEČ Hajabusa 2 sestoupila na devět kilometrů nad povrch.
Sonda je vybavena systémem automatického přerušení mise, který se aktivuje v případě nestandardní události. Jakmile systém zjistí nějaký problém, který by sondu ohrozil, začne aparát opět stoupat.
Zařízení vystřelí projektil
Letové středisko má se sondou kontakt s 19minutovým zpožděním, a to včetně přenosu snímků. Toto spojení se ale 48 minut před kontaktem s povrchem přeruší, neboť Hajabusa 2 kvůli navigaci na přistání odkloní svou výkonnější anténu od Země a k dispozici jí zůstane jen ta méně výkonná.
Ve chvíli, kdy se sběrná hubice dotkne povrchu, se z ní rychlostí 300 metrů za sekundu vystřelí pětigramový projektil z tantalu. Jak již Novinky informovaly, částice asteroidu, které se po nárazu vymrští do prostoru, hubice odebere.
Japonská sonda bude sbírat vzorky na asteroiduVideo: Novinky/Reuters
Sekundu po kontaktu s povrchem začne sonda opět stoupat, což středisko na Zemi zjistí díky změně vysílaného signálu. To bude prvním znamením úspěchu. Definitivně jasno bude až po sedmi minutách, kdy se výkonná anténa opět zaměří na Zemi a začne vysílat telemetrická data. Několik minut poté je možné očekávat i první snímek dosednutí hubice na povrch.
Pro nadcházející měsíce jsou v plánu celkem tři přiblížení pro sběr vzorků, a to včetně nynějšího pokusu. Během třetího, tedy posledního pokusu, chtějí Japonci získat materiál z hloubky, na povrch proto z výšky 500 metrů vystřelí projektil, který vytvoří kráter. Z jeho dna pak sonda vzorek odebere.
O podobě a velikosti odebraného materiálu vědci zatím nic vědět nebudou. Musejí si počkat, až bude v návratové kapsli dopraven na Zemi. Přistání na naší planetě se plánuje na příští rok. Vzorky prý mají poskytnout pohled i na evoluci a původ Země, jelikož se Ryugu pokládá za velmi starobylý asteroid.
Fáze japonské mise
Hajabusa 2 dorazila k asteroidu po třech a půl letech a 280 milionech kilometrů loni v červnu. Sonda už na povrch dopravila kontejner MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a též německo-francouzský přistávací modul MASCOT. Poté poslala první zajímavé fotografie kamenitého povrchu vesmírného tělesa.
Sonda nese ještě kontejner MINERVA-II 2, ve kterém je robot Rover-2, jeho přistání na povrchu je plánováno na červenec.
Odborníci pracující na projektu Hajabusa 2 bedlivě sledují, jak dopadla bezpečnostní kontrola mise.
Expedice Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, byť návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.
