Článek
Pátrání po životě v kosmu se dosud obecně zaměřovalo na místa, která jsou více méně podobná Zemi – skalnaté planety v takzvaných obyvatelných zónách kolem mateřské hvězdy, tedy ve „správné” vzdálenosti, v níž může na povrchu planety existovat voda v kapalném stavu.
Příkladem takových potenciálních objevů z posledních dvou let může být planeta obíhající hvězdu Proxima Centauri. [celá zpráva]
Další „novou Zemí” je například i tento objekt, který je od nás vzdálen „jen” 11 světelných let. [celá zpráva]
V tomto ohledu se nicméně nezdají být dobrými kandidáty planety podobné Jupiteru, protože nemají rozeznatelný povrch. Avšak skalnaté měsíce takových plynných kolosů mohou být něco jiného, míní členové odborného týmu.
Zaměřit se na skalnaté exoměsíce
„V současné době je známo 175 měsíců, které obíhají kolem osmi planet našeho slunečního systému,” uvedl v prohlášení spoluautor vědecké studie Stephen Kane, který je specialistou planetární astrofyziky na zmíněné univerzitě v Kalifornii.
„Zatímco většina těchto měsíců obíhá kolem Jupiteru a Saturnu, které jsou mimo obyvatelnou zónu naší soustavy, v jiných slunečních soustavách to tak být nemusí,” řekl rovněž.
„Začlenění skalnatých exoměsíců do našeho pátrání po životě ve vesmíru výrazně rozšíří místa, kde můžeme hledat,” dodal.
Kaneův výzkumný tým pozorně prošel databázi teleskopu Kepler amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), který objevil 70 procent z 3700 dosud známých exoplanet. Narazil při tom na 121 plynných obrů, jejichž oběžné dráhy jsou podle všeho v obyvatelných zónách.
Žádné jejich exoměsíce zatím potvrzeny nebyly. Autoři studie jsou přesvědčeni o tom, že mají-li tyto obrovské exoplanety své přirozené satelity (což se zdá pravděpodobné vzhledem k četnosti měsíců v našem slunečním systému), mohly by být obzvláště slibným místem pro život.
Potenciální formy života na jejich povrchu by například mohly čerpat energii přicházející přímo od jejich hvězdy, zároveň využívat světlo odrážené jejich mateřskou planetou.
Budoucí teleskopy
„Poté, co jsme nyní vytvořili databázi známých obřích planet v obyvatelných zónách kolem jejich hvězd, se budou pozorovat nejlepší kandidáti na hostitelské měsíce s cílem upřesnit předpokládané vlastnosti těchto exoměsíců,” sdělila spoluautorka studie Michelle Hillová z australské University of Southern Queensland, která spolupracuje s Kanem a na podzim se plánuje za ním přemístit.
Podle ní jejich následné výzkumy poskytnou potřebné informace k budoucím návrhům teleskopů, abychom mohli vhodné měsíce najít, zkoumat jejich vlastnosti a hledat na nich známky života.
