Druhá Země? Planeta podobné velikosti s příznivými teplotami je 11 světelných let daleko

Aktuálně se jedná o druhou nejbližší známou extrasolární planetu s příhodnými teplotními podmínkami a vůbec první, která obíhá kolem své málo aktivní hvězdy, takzvaného červeného trpaslíka, což je na hvězdu velmi malé a chladné těleso.

Dle ESO to významně zvyšuje pravděpodobnost, že by planeta mohla být potenciálně obyvatelná.

Tato jedna z nejbližších exoplanet, které jsou podobné svými proporcemi Zemi, se vyskytuje z našeho pohledu směrem v souhvězdí Panny.

Tým astronomů pracujících se spektrografem HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher) na observatoři La Silla v Chile nejprve zjistil, že kolem červeného trpaslíka Ross 128 obíhá s periodou 9,9 dne exoplaneta o nízké hmotnosti.

Spektrograf HARPS získal mezi červnem 2005 a dubnem 2016 celkem 157 spekter. Na jejich základě se podařilo objevit exoplanetu Ross 128 b, která má hmotnost nejméně 1,35 Země.

Očekává se, že těleso má na povrchu teplotní podmínky podobné Zemi. Díky chladné a slabé mateřské hvězdě, jejíž povrchová teplota je oproti Slunci ani ne poloviční, se odhadovaná rovnovážná teplota planety pohybuje v rozmezí od -60 °C do 20 °C.

„Nebyl zde žádný okamžik ‚Heuréka!', kdy jsme mohli najednou říct, že už máme planetu. Údaje jsem sháněli 11 let a jen postupně jsme získávali signál, který se nakonec ukázal být významným,“ poznamenal pro časopis National Geographic vedoucí studie Xavier Bonfils z Univerzity v Grenoblu ve Francii.

Červení trpaslíci jsou nejen jedny z nejchladnějších a nejslabších, ale i nejběžnějších hvězd ve vesmíru. Proto jsou vhodným cílem pro hledání exoplanet. Z toho důvodu pojmenoval vedoucí týmu Bonfils pozorovací program „Zkratka ke štěstí“. Je totiž mnohem snazší detekovat drobné vzdálené příbuzné planety Země v okolí červených trpaslíků, než by to bylo u hvězd podobných Slunci.

Videosekvence prochází souhvězdím Panny a postupně přibližuje červeného trpaslíka, hvězdu Ross 128.

Mnozí červení trpaslíci, včetně Proximy Centauri, u které se našla „nová Země“ loni [celá zpráva], jsou aktivními hvězdami s mohutnými eruptivními projevy, které vystavují jejich planety smrtícímu ultrafialovému a rentgenovému záření.

„Jak se však zdá, hvězda Ross 128 je mnohem klidnější, a tak by její planety mohly být nejbližším známým bezpečným útočištěm života,“ zmiňují odborníci.

Ačkoli se hvězda Ross 128 nyní nachází ve vzdálenosti 11 světelných let od Slunce, pohybuje se směrem k nám a dle současných znalostí se za asi 79 tisíc let, což je z kosmického hlediska okamžik, stane naším nejbližším hvězdným sousedem. Planeta Ross 128 b tak od Proximy b převezme pomyslnou korunu „Zemi nejbližší extrasolární planety“.

Britský list Daily Mail doplňuje, že se stávajícími technologiemi bychom se k ní však dostali až za 141 tisíc let.

Planeta Ross 128 b obíhá kolem své hvězdy 20krát blíže než Země kolem Slunce. Přes tuto malou vzdálenost dostává planeta jen asi 1,38krát více energie než Země.

I když ji vědci pokládají za těleso s vhodnými teplotními podmínkami, zůstává otázkou, zda planeta leží uvnitř, vně, či na okraji takzvané obyvatelné zóny. Jak ESO připomíná, obyvatelná zóna se definuje jako oblast oběžných drah kolem hvězdy, kde planeta získává takové množství energie, že na jejím povrchu může existovat kapalná voda.

Diskuse o obyvatelnosti jsou jako vždy obtížné. Nevíme nic o atmosféře planety. Nicméně Ross 128 je trochu jinou hvězdou, než jsme zvyklí. Díky jeho značně pomalé době rotace a magnetickému poli tak planeta Ross 128 b nedostává takové spršky ultrafialového záření. Atmosféra planety mohla přežít bez úhony, totéž platí o případné vodě.

„Planeta se v budoucnu zcela jistě stane jedním z primárních cílů pro budovaný dalekohled ESO/ELT, který bude schopen pátrat po známkách života v její atmosféře,“ uzavírá Evropská jižní observatoř. O přípravě tohoto obřího dalekohledu již Novinky psaly. [celá zpráva]