Článek
„Ředitel školy je především ředitelem příspěvkové organizace a teprve potom ředitelem školy. Má-li 450 žáků a 60 pedagogických i nepedagogických pracovníků, zajišťuje požární ochranu, administrativu, činnost školy, uzavírá smlouvy o činnosti školy, s firmami, pracovněprávní smlouvy atd.,“ popsal Právu Stanislav Kutálek, bývalý ředitel základní školy, v současnosti pracovník školských odborů, který vede odborné semináře na téma řízení školy.
„V podniku se 450 zaměstnanci má ředitel obchodního náměstka, právní oddělení a další sekce. Ředitel školy musí dělat všechno sám a záleží taky na kvalitě spolupracovníků,“ dodal Kutálek.
Zájem pedagogů o místa ředitelů klesá, zřejmě kvůli zvyšující se náročnosti pozice.
Není divu, že výběrová řízení na ředitele školy nepřipomínají casting na hlavní roli ve filmovém trháku. Většinou se podle zjištění České školní inspekce hlásí do konkurzu jediný uchazeč.
Na více než čtyřech tisících základních školách byli inspektoři v minulém školním roce přizváni do 668 konkurzů. Dvě třetiny z konkurzů se konaly proto, že řediteli vypršelo šestileté funkční období, ale ze čtvrtiny byla důvodem rezignace ze strany ředitele.
Ve dvou pětinách případů se přihlásil pouze jeden uchazeč, do čtvrtiny řízení se zapojili dva uchazeči a jen z 15 procent tři. K pohovoru ale vždy přišlo ještě méně lidí, ve 43 procentech konkurzů tak zůstalo u jednoho účastníka, ve třech procentech nepřišel dokonce nikdo.
Ředitelé škol se mají od května vybírat více podle odbornosti |
---|
Mezi českými školami jsou značné rozdíly ve vedení a kvalitě, tvrdí analýza |
„Zájem pedagogické veřejnosti o pracovní místa ředitelů postupně klesá, důvodem může být mimo jiné stále se zvyšující náročnost výkonu této pracovní pozice,“ uvedli inspektoři ve výroční zprávě.
A Kutálek jim dává za pravdu: „Pokud zřizovatel vyhlásil konkurz a pracovník ví, jaká ta zátěž ředitele je, zejména administrativní, tak do toho nejde.“
A nic na tom nemění ani fakt, že ředitelé mají vyšší platy než zbytek personálu. V tarifních tabulkách bývá většina ředitelů řazena do 13. platové třídy, která začíná na 29 320 a končí na 40 370 korunách.
Záleží na počtu odpracovaných let. Zřizovatel pak určuje výši měsíčních odměn, která se podle Kutálka pohybuje mezi 10 a 60 procenty tarifní mzdy. Záleží na velikosti školy a rozhodnutí zřizovatele. Nicméně výše odměny nemusí odpovídat kladeným požadavkům a 60procentní odměna je prý spíše z říše snů.
Musí i učit
Ředitel například nese plnou zodpovědnost za plnění zákonných norem, které se často mění. Paragrafy podle Kutálka ředitelům nikdo nepřežvýká a musí se často spolehnout na vlastní úsudek nebo na instruktáž ministerstva, což také není zábavné čtení.
Nedávno se například ředitelé zapotili nad zaváděním zákona o ochraně osobních údajů (GDPR), což s sebou neslo i finanční nároky, na něž ale školám zvláštní peníze nepřibyly.
Reforma financování škol, na kterou se léta čekalo, se začala postupně zavádět letos. Rychlou změnu vláda odmítla, protože se ukázalo, že systém propočtů je natolik složitý, že si na něj musí ředitelé déle zvykat. K tomu patří i správa kuchyně, spolupráce s inspekcí, matrikou a řada dalšího.
„Je to ohromná zátěž, administrativa je hrozná. Ale ani ne tak ze strany státu jako ze strany zřizovatelů. Pořád vyžadují různé výkazy, čerpání provozních prostředků, každá koruna se musí zaznamenat,“ řekl Kutálek.
K tomu všemu by měl ředitel ještě dohlížet na pedagogickou činnost, zda kantoři plní své zákonné povinnosti, jak probíhá jejich další vzdělávání, v jakém stavu jsou školní pomůcky a vybavení.
Sám pak musí ještě odučit pět až deset hodin týdně podle velikosti školy. Část dozoru nad pedagogickou činností však může delegovat na své zástupce. „Od administrativy a managementu mu ale ulevit nemohou,“ poznamenal Kutálek.
Také proto už v minulosti občas ve vysoké politice zazněly návrhy na zavedení školního administrativního pracovníka, ale zatím zůstalo jen u slov.
Může se vám hodit na Firmy.cz: