Článek
Butyrát obnovuje celistvost sliznice a snižuje tak pronikání obsahu střev právě do sliznice a následně do krve. Má zároveň zásadní vliv na tlumení chronických zánětů ve střevě - konkrétně v tlustém střevě jde hlavně o prevenci rakoviny konečníku, v tenkém střevě pak prevenci například Crohnovy choroby.
„Jde o esenciální vitamín či živinu ovlivňující mnoho fyziologických procesů v lidském těle. Řada vědeckých studií prokázala, že butyrát může působit protizánětlivě a dokonce protinádorově – například tím, že spouští cílenou smrt buněk kolorektálního karcinomu (rakoviny tlustého střeva),“ vysvětlil pro Novinky Petr Ryšávka ze společnosti Pharmaceutical Biotechnology se sídlem v Praze, která butyrát zkoumá.
Celkově se společnost zabývá vývojem, výzkumem a výrobou biotechnologických produktů se zaměřením na potravinářské, farmaceutické, hygienické, kosmetické a ekologické aplikace.
„Ukazuje se také, že butyrát zvyšuje citlivost tkání k inzulinu, čímž představuje nový směr podpůrné suplementace u pacientů s cukrovkou,“ dodal výzkumník, který působí i na Fakultě chemické Vysokého učení technického (VUT) v Brně.
Zdravé buňky rozmnožuje, nádorové hubí
Medicína již řadu let zná pojem „butyrátový paradox“. Jedná se o schopnost oddělovat v organismu, zejména v oblasti střevní sliznice, od sebe zdravé a nádorové buňky. Přičemž ty zdravé butyrát pomáhá dále množit, nádorové naopak likviduje, když u nich vyvolává proces takzvané buněčné sebevraždy.
„Předpokladem pro správný účinek butyrátu je jeho dostatečný příjem. Základní podmínkou je jeho speciální úprava, která zajistí, že při průchodu trávicím systémem nebude poškozen agresivním pH žaludku,“ uvedl Ryšávka s tím, že nyní se butyrát dostane do těla pacientů formou speciálně upravených tobolek.
Jeho tým nyní pracuje na vývoji cíleného uvolňování butyrátu, což by ještě výrazněji zvýšilo jeho účinnost.
Butyrát působí jako regulační molekula naší imunity protizánětlivě, mohl by se tak využít při léčbě střevních zánětů. Jeho produkcí bakterie ovládají imunitní systém a tlumí jeho chronické reakce. Velkou naději tak do budoucna přináší pro pacienty s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou.
„Testy prováděné na zahraničních pracovištích prokázaly, že právě pacienti s ulcerózní kolitidou měli výrazně snížený obsah bakterií, které butyrát produkují,“ dodal Ryšávka.
Podobně nízký obsah butyrátu vykazují lidé trpící cukrovkou, proto by jej mělo jít úspěšně využít i při její léčbě.
