Děti z městských čtvrtí se zelení mívají lepší paměť, zjistila studie

Studie provedená na vzorku 4758 jedenáctiletých dětí, které žijí ve městech, ukázala, že čím menší byly zelené oblasti, tím horší byla schopnost prostorové paměti. Je třeba zdůraznit, že typ čtvrti tento vztah nezměnil – ať šlo o chudinské čtvrti nebo čtvrti, kde žijí dobře situované rodiny.

„Předpokládáme, že schopnost prostorové paměti závisí na množství zelených prostranství ze dvou důvodů. Především děti žijící v místech s větším zeleným prostorem mají větší možnost využívat svého vnějšího prostředí. Navíc takové prostory přitahují pozornost a lidé se lépe soustředí poté, co strávili nějaký čas v kontaktu s přírodou,” vysvětlili vědci.

„Naše výsledky ukazují pozitivní úlohu zeleného prostoru na kognitivní funkce. Prostorová paměť je důležitou kognitivní schopností, která je těsně spjata se školními výsledky dětí, zejména v matematice,” uvedla Eirini Flouriová z Londýnské univerzity, která je autorkou studie.

„Jestliže je souvislost, kterou jsme zjistili mezi zelenými prostranstvími ve čtvrti a prostorovou pamětí dětí, skutečně příčinná, pak mohou být naše výsledky využívány ve školství a při rozhodování o plánování městské výstavby,” poznamenala.

Ke studii se vyjádřili i odborníci z Itálie. „Pokus autorů spojit sociogeografický faktor, jako jsou zelené prostory, s kognitivní schopností a prostorovou pamětí, je jistě velmi chvályhodný,” řekl Alessandro Treves, neurovědec z Mezinárodní školy vyšších pokročilých studií v italském Terstu.

„A to přes všechny nedostatky takové statistické studie, která pracovala se vzorkem téměř 5000 dětí žijících v různém prostředí, které ovlivňuje řada faktorů,” upřesnil.

Již dřívější studie provedená Barcelonským institutem globálního zdraví (ISGlobal) konstatovala, jak dětem při vývoji mozku pomáhá to, že žijí u zelených prostorů. S pomocí satelitních snímků vědci zjišťovali, jak jsou děti vystaveny zeleni, a pomocí magnetické rezonance sledovali anatomii jejich mozku.

A výsledek? Větší objem bílé a šedé hmoty v některých částech mozku a anatomické rozdíly, které měly příznivý vliv na kognitivní funkce. Větší objem šedé a bílé hmoty byly předpokladem pro lepší pracovní paměť a menší nepozornost.

„Tyto studie jsou jakýmsi mostem mezi četnými laboratorními výzkumy na hlodavcích. Zúčastnil jsem se studie na Norské univerzitě vědy a technologie v Trondheimu, kde jsme hned po narození vložili myši do prostředí bohatého na předměty a hry. Pak jsme u dospělých myší pozorovali typ neuronů, který je schopný určovat polohu zvířete v prostoru,” doplnil Treves.

Za tento objev dokonce získali v roce 2014 Edvard Moser a May-Britt Moserová Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. [celá zpráva]

„Přál bych si, aby studie tohoto typu přispívaly k tomu, že si uvědomíme, jak jsou faktory životního prostředí důležité pro kognitivní zdraví lidí a zvláště dětí,” dodal Treves.