Článek
„Teroristé získali radioaktivní materiál, ale při jeho převozu byli zadrženi bezpečnostními jednotkami. Zároveň ale došlo k úniku radiace, která kontaminovala okolí,“ zněl scénář, jaký si zvolili brněnští odborníci na kybernetiku. Využili robotický systém ATEROS, který vyvíjejí.
ČTĚTE TAKÉ: |
---|
Brněnští vědci umějí z fotky určit, z jakého místa byla pořízena. Může to najít pohřešované |
Nejprve místo ze vzduchu nasnímal dron, který vytvořil podrobnou 3D mapu oblasti. Je třeba znát přesnou výšku terénu, aby dron při dalším průletu, kdy už snímá přímo radiaci, mohl létat vždy zhruba 15 metrů nad zemí a kopíroval terén.
„Z tohoto druhého letu už jsme získali barevně vyznačenou mapu s přibližným výskytem radiace. Následně na takto vytipovaná místa vyrazil autonomní pozemní robot, který detailně prohledal vyznačenou oblast a zvládl se i vyhnout překážkám, které se v praxi mohou na místě nehody vyskytnout. Výsledkem je detailní mapa, kde už je kontaminované místo zaměřené s přesností na centimetry,“ popsal průběh experimentu Luděk Žalud, který působí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií i ve vědeckém centru Ceitec VUT.
Pryč s dálkovým ovládáním
Vědci z Brna postupně opouštějí dálkové ovládání robotů v reálném čase, kdy je nutné, aby byl záchranář přímo v dosahu nehody. Daný autonomní robotický systém, který může zahrnovat drony i pozemní roboty, dokáže místo prohledat zcela sám, protože jednotlivé stroje mezi sebou komunikují a získaná data si předávají.
„Při tomto konkrétním experimentu jsme připravili hned dvě situace: prohledání přímo místa havárie a rovněž nedaleké lokality s tzv. plošnou kontaminací, kde například radioaktivní látka vytekla,“ dodal Žalud.
Cvičení, které se v srpnu odehrálo v blízkosti areálu Pod Palackého vrchem, bylo nejrozsáhlejším experimentem týmu – ten totiž dosud testoval jen jednotlivé složky. Některé roboty-záchranáře od Žaludova týmu už tuzemská armáda používá, podobně komplexní autonomní systém by mohl být na trhu dostupný zhruba do pěti let. Roboty od brněnského týmu využívají nejen vojáci, ale také záchranáři či hasiči.
V budoucnu by se odborníci chtěli zaměřit na zrychlení celého procesu mapování, aby výsledná detailní mapa byla k dispozici například do hodiny od zjištění nehody. Celý experiment teď trvá několik hodin.
Pokus se uskutečnil díky spolupráci s Armádou ČR, Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje, Vojenským technickým ústavem letectva (VTÚL) a společností NUVIA.