Brněnští vědci umějí z fotky určit, z jakého místa byla pořízena. Může to najít pohřešované

„V digitální fotce je zakódována přibližná GSM souřadnice polohy, odkud byla fotka pořízena. Tuto polohu potřebujeme upřesnit a najít přesnou orientaci kamery či fotoaparátu. To dokážeme díky digitálním modelům krajiny, ze kterých získáme výšková data o terénu. Tyto 3D modely jsou volně k dispozici pro celou planetu,“ popsal Čadík.

„Snadno tak můžeme zjistit, kde je například les, hora nebo ledovec. Pomocí siluet pak zarovnáme fotku s 3D modelem terénu, a tak můžeme určit přesnou polohu i orientaci fotoaparátu či kamery v době pořízení snímku,“ vysvětlil princip vizuální geo-lokalizace fotografií či videí.

Geo-lokalizace fotek najde využití i v oboru bezpečnosti. Díky přesnému určení místa může fotka od pohřešovaného pomoci při pátrací akci. Odborníci budou z okolního terénu schopni určit, kde byla inkriminovaná fotografie pořízena.

Tyto informace pomáhají i při forenzní analýze, kdy je třeba ověřit, zda skutečně fotka zachycuje to, co tvrdí její autor – a jestli byla opravdu pořízena třeba na vrcholu Everestu, jak říká fotograf.

Čadíkův tým je svým zaměřením na snímky z volné krajiny jediný v ČR, se svým výzkumem patří mezi několik málo odborníků v Evropě. Brněnští informatici navíc na výzkumu nově spolupracují s Adobe Research, částí společnosti Adobe ze San José v Kalifornii. Čadík uvedl, že jeho doktorandi mají v rámci této spolupráce unikátní možnost získat praxi v jedné z nejznámějších softwarových firem světa.

Kromě kriminalistů mohou geo-lokalizaci fotek či videí využít i běžní uživatelé, kteří si chtějí například upravit snímky z dovolené. Výpočetní fotografie totiž nabízí celou řadu využití při editaci již pořízených fotek.

„Člověk může třeba simulovat jiný fotoaparát a přeostřit už pořízenou fotku. Když máme informace o tom, jak vzdálený je který vrchol hory, můžeme na něj uměle přeostřit tak, jak by nám naše vybavení na místě vůbec neumožnilo. Najednou vidíme, jak by fotka vypadala, kdyby byla pořízena například obrovským dalekohledem,“ naznačil Čadík.

Když máme fotku zamlženou atmosférickým oparem, můžeme ji dle něj snadno automaticky odmlžit a udělat jasnou oblohu. Nebo naopak, když chceme umělecký snímek, můžeme ji snadno zamlžit. Zpětně lze změnit osvětlení fotky, přidat umělé stíny vrhané terénem a upravit fotku přesně tak, jak by vypadala na daném místě při východu či západu slunce.

„Dnes je stále těžší rozpoznat, zda byla nějaká fotka editovaná, tedy dodatečně upravovaná. Ale jde to. I tomu se věnujeme v rámci forenzní analýzy fotografií,“ doplnil IT odborník.

Spojení informací z pořízené fotky a 3D modelů terénu pomáhá uživatelům získat další data o okolní přírodě – jak se zachycená hora jmenuje, jak vzdálený je její vrchol nebo jaká je jeho nadmořská výška.

Čtení krajiny má podle FIT VUT pomoci také při navigaci samořiditelných aut či dronů.