Článek
Dílo Juraje Herze se řadí k československé nové vlně, mezi jeho nejznámější filmy patří filmová adaptace románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol.
Ke známým Herzovým dílům patří také televizní film Sladké hry minulého léta, drama Petrolejové lampy, pohádka Panna a netvor nebo první český horor Upír z Feratu. Herz byl autorem více než 25 celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech.
Slovenská i česká kinematografia pred chvíľou utrpela nenahraditeľnú stratu. Jeden z najúžasnejších režisérov, akých som...
Zveřejnil(a) Andrej Hryc dne 8. duben 2018
V loňském rozhovoru pro deník Právo během bruselského filmového festivalu uvedl, že si není jistý, zda se k natáčení filmů ještě někdy dostane. „Bohužel zemřel můj producent a thriller, který jsem měl komplet připravený, se netočil. Tak jsem místo toho udělal dvě divadelní inscenace. Nevím, jestli se k natáčení ještě dostanu,” uvedl tehdy. [celá zpráva]
Herec i režisér
Juraj Herz se narodil ve slovenském Kežmaroku 4. září 1934. K umění se dostal přes studium fotografie na Umělecko-průmyslové škole v Bratislavě. Později k tomu přidal i režii a loutkoherectví na DAMU v Praze.
Na počátku šedesátých let působil jako herec a režisér v pražském divadle Semafor a také jako asistent režie a později i jako režisér v Praze na Barrandově.
V roce 1987 emigroval do Spolkové republiky Německo, po roce 1989 se vrátil do Československa. Po rozdělení federace žil převážně v Česku.
Herz byl autorem více než 25 celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech. Před osmi lety dostal na filmovém festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. O rok dříve obdržel za své celoživotní dílo také ocenění Český lev.
Vždy říkal, že hrůzu má rád a pohrává si s ní ve svých filmech. Jeho filmy zneklidňují, fascinují a děsí.