Článek
Filmový festival Ji.hlava (25. až 30. října) letos věnuje celou sekci právě filmům o této fascinující divoké horské oblasti. Pozoruhodné jsou třeba záběry z okolí zapadlého městečka Rachov, kde byl život vždy tvrdý a ani dnes se to moc nezměnilo.
Zakarpatí prošlo mnoha válkami, vládli tam mimo jiné Maďaři, Turci, Rakousko-Uhersko, Československo a poté sovětský diktátor Stalin. Za 1. republiky, takzvaně „za Čechů“, zažilo Zakarpatí nevídanou míru svobody i stavební rozvoj, jehož zbytky jsou vidět dodnes. Hlavně tam ale vládnou divoké hory (až 2000 metrů), lesy, jezera, romantické dřevěné kostely a rozpadající se hrady. Pere se v potoce, na horách se pořád prohánějí stáda ovcí a pravoslavné kostely jsou plné každou neděli, zpívá se, lidé líbají ikony a klaní se.
Lidé jsou na Zakarpatí převážně chudí a velmi hovorní, mnozí se domluví docela dobrou češtinou. Živí se hlavně zemědělstvím a trochu turismem, i když turistů není moc a obyčejný vodovod či normální silnice bez obrovských děr je stále luxusem. Tvrdá fyzická práce je zde běžná i pro ženy a děti, takže není divu, že lidé často hledají lepší práci v ČR.
Festival Ji.hlava uvede třeba snímek Jaro na Podkarpatské Rusi, což je etnografická studie Velikonoc. Ukazuje staré slovanské lidové kroje, dětské hry či rituál svěcení pasky. Ve filmu Na Podkarpatské Rusi uvidíte krásy hor i měst a v
Písni o Podkarpatské Rusi nejen poetickou přírodu a jízdu dřevařů na voru, ale i šábes místních Židů, kteří byli důležitou součástí Ukrajiny, dokud jejich svéráznou orientální kulturu nezklikvidovala válka.
Další černobílé záběry nabízejí filmy Obrázky z Podkarpatské Rusi, Podkarpatská Rus nebo Užhorod a jeho okolí. Celý program festivalu, který uvede stovky filmů, je na http://www.ji-hlava.cz.