Sudetský tulák. Porsche byl český rodák, vizionář a Hitlerův miláček

Provinční městečko osmnáctiletý Ferdinand opustil, aby šel studovat do Vídně. Jeho zájem nebudil spalovací motor, ale elektřina. Navrhnul např. pohon obdivovaného elektromobilu Lohner a za 1. světové války mimo jiné obří trakor C-Zug. Po válce pracoval v automobilce Austro-Daimler, odkud nakonec odešel do Německa, kde pracoval jako technický ředitel Daimlera.

Kolem roku 1931 se v jeho konstrukční kanceláři začíná rodit první předchůdce legendárního volkswagenu „brouk“, tzv. typ 12. Už v roce 1932 mají funkční prototypy, ale sotva se rozjedou, zjistí, že motory se přehřívají. Firma Zündapp se zalekne a celý projekt zkrachuje.

Ještě než se Porsche stane definitivně Hitlerovým miláčkem, přichází podivná nabídka ze Sovětského Svazu. Hledali šéfa pro socialistický automobilový průmysl. Stačilo málo a český rodák by pracoval pro dalšího masového vraha - Stalina. Porsche se tam jel podívat, ale o Rusku nic nevěděl a neuměl ani slovo rusky. Raději se vrátil a vyvíjel další sportovní vůz - typ 22.

Hitler v roce 1933 pevně uchopí moc, dští nenávist na Židy a začíná likvidovat každého, kdo se mu nelíbí. Stejného roku je otevřen první koncentrační tábor v Dachau. Porsche se mu chce zalíbit a hned v únoru píše telegram: „Blahopřeji Vaší Excelenci k zásadnímu projevu při zahájení Německé výstavy automobilů. Doufám, že mně a mým spolupracovníkům bude nadále ve vyšší míře umožněno sloužit svým umem německému národu.“

Následuje další telegram, kde podlézavě naznačuje, že doufá, že se „od Excelence dočká podpory“. Hitler si ho pozve na návštěvu do kancléřství a nechá si ukázat jeho výkresy. Povídají si o autech a vůdce si Porscheho hned zamiluje.

Když pak jeho vůz vyhrál závod, děkovalo se vůdci a mohutně hajlovalo, včetně Porscheho. Je to zachyceno na nejednom filmovém záznamu.

Německý film Ferdinand Porsche: Der Techniker cituje Führerův výrok: „Generálů mám dost, ale Porscheho jen jednoho“.

V roce 1934 Porsche žádá vládu, aby ho pověřili projektem lidového vozu. Hitler je nadšený, požaduje ovšem, aby stál jen 1000 marek, což bylo nemožné. V berlínském hotelu probrali detaily a Hitler naznačil, že nový vůz potřebuje pro armádu. Bylo rozhodnuto - lidový vůz postaví Porsche.

Krátce na to se vůdce dozvěděl, že má československé občanství a požadoval, aby si ho změnil. Porsche to bez váhání udělal. Ambiciózní konstruktér už začíná uvažovat jako velký šéf. Chtěl vlastní továrnu pro Volkswagen a Hitler mu to  v Berchtesgadenu odkývl. Spokojený Porsche se ještě jel podívat, jak to dělá Ford v Americe, a nově nabytou know-how přivezl svému vůdci zpět.

V květnu 1938 se konala monstrózní nacistická slavnost - položení základního kamene továrny Volkswagen u Wolfsburgu. Přijeli všichni - Hitlerjugend, SS, Wehrmacht, byl tu Himmler, Keitel i Hitler. Jak uvádí životopisná kniha Ferdinand Porsche, na staveniště dovezli asi 50 000 občanů, kteří provolávali slávu vůdci a hajlovali. Vše zachytily kamery. Porscheho postavení v nacistické hierarchii bylo jasné - šéf směl tehdy sedět v autě přímo s Hitlerem a řídil jeho syn Ferry Porsche. Ferdinand Porsche tehdy v novinách schvaluje obsazení Rakouska a brzy dojde i na Československo. Hitler likviduje demokratický stát s pomocí bývalého Porscheho souseda - Konrada Henleina.

Hitler ovšem své občany napálil - nechal je spořit na lidové auto, kterého se nedočkali. A Porsche zatím vyráběl vše, co si vůdce poručil - letecké součástky, těžký vojenský tahač Ostradschlepper nebo vojenský obojživelný Schwimmwagen.

Brzy začali docházet dělníci. Porsche a Werlin, který s ním továrnu vedl, vyrazili za vůdcem SS Himmlerem a objednali si otroky z koncentračních táborů. V roce 1941 vznikl nový koncentrák přímo na pozemku továrny a v něm živořili Dánové, Holanďani, Češi, Poláci a také Rusové, kteří měli zdaleka nejhorší podmínky.

Poměry, ve kterých žili nuceně pracující, byly katastrofální. Hlad, nemoci, paraziti, ponižování, smrt na denním pořádku. V továrně a v táboře zemřely stovky válečných zajatců a jiných zahraničních dělníků včetně Čechů. Nejhorší byla tzv. Ausländerkinder-Pflegestätte, koncentrák pro děti zajatkyň, kde bez péče a bez pořádného jídla Němci úmyslně nechali umírat malé děti.

Porsche o situaci vězňů jako šéf věděl. Potvrdila to mimo jiné výpověď nacistického lékaře Hanse Körbela. Film Ferdinand Porsche: Der Techniker zmiňuje, že se snad údajně jednou zmínil, jestli by se nedala situace změnit, ale nestalo se nic.

Jeho kariéra šla zatím vzhůru. Stává se předsedou tankové komise a získává hodnost SS Oberführer. V roce 1942 Hitlera oslnil Porschův tank Tygr a rodák z Vratislavic obdrží válečný kříž za zásluhy 1. stupně. Nejbizarnější dárek dává konstruktér svému pánovi v roce 1943. Jde o tank Maus (Myš), který má 188 tun a je naprosto k ničemu. Nikam nedojede, všude se propadá.

Po válce byl Ferdinand Porsche krátce zadržen, ale nakonec mu nic neudělali. Knihy, články i filmy o něm nápadně často užívají pojem „vytěsnění“. Starý pán prý veřejně vůbec nepřipouštěl, že snad dělal něco špatně. Co si myslel soukromě, se už nedozvíme. Tvrdil, že byl „politicky neutrální“. Problém možná tkví v tom, že v určitých okamžicích neutrální být nelze. Po válce požádal o rakouské občanství, ale to mu úřady odmítly. „Byl s nimi a teď to má,“ vzkázal mu jistý rakouský biskup.

Porsche odhodil československé občanství, vstoupil do NSDAP, schvaloval obsazení Rakouska, nadbíhal Hitlerovi, přijal hodnost SS-Oberführer, byl šéfem Tankové komise Hitlerovy říše. Využíval ve své továrně lidi na nucené práce, včetně dětí. Zemřely jich stovky. Autor „brouka“ je vysoce kontroverzní osobou, od které se někteří němečtí politici veřejně distancovali. Spory vyvolává dodnes i u nás.