Ubodal manželku loveckým nožem, za vraždu hrozí expolicistovi 20 let vězení

„S manželkou jsem měl neshody. Došlo i k tomu, že jsem ji uhodil. Byl jsem za to soudem vykázán z bytu, měl jsem strach, že přijdu o práci a rodinu. Rozhodl jsem se spáchat sebevraždu. Uvařil jsem si lektvar z jedovatých bylin a šel k našemu bytu. Chtěl jsem tam umřít,“ uvedl Babyka u soudu.

Když manželka vyšla z bytu, došlo k hádce. „Byl tam s ní náš společný kamarád. Chtěl nás roztrhnout. Vzal jsem z tašky nůž, vybavuju si jenom křik a pak jsem viděl, že Ina krvácí. Zazmatkoval jsem a utekl pryč,“ pokračoval Babyka.

„Čin vykonal s rozmyslem,“ uvedl státní zástupce Martin Rykl.

Podle něho bývalý příslušník cizinecké policie napadl manželku 28. srpna na chodbě před bytem v Sokolovské ulici na plzeňském sídlišti Lochotín.

„Loveckým nožem s čepelí o délce 23 centimetrů ji s cílem usmrtit nejméně pětkrát bodl do krku, hrudníku a břicha,“ uvedl dále žalobce. Záchranka tehdy převezla ženu v kritickém stavu do nemocnice, kde zemřela. Babyka měl v té době soudní zákaz se k manželce přiblížit kvůli domácímu násilí.

„Já ji fakt nechtěl zabít. Byl jsem to já, kdo měl zemřít. Bohužel se stalo to, co se stalo. Vrátit už to nemůžu,“ řekl Babyka už loni v listopadu reportérovi Práva, který ho navštívil ve vazební věznici. [celá zpráva]

V osudný den podle svých slov vypil lektvar z jedovatých bylin, který si sám namíchal. „Byl jsem rozhodnutý umřít. Soud mně prodloužil na dalších třicet dnů vykázání z bytu, kde jsme žili společně s manželkou. Chtěl jsem, aby mě našla mrtvého před bytem, a tak jsem tam vyrazil,“ uvedl  Babyka. Doufal, že jedovatý rulík brzy zapůsobí.

„Ina mě překvapila v mezipatře, šla s naším společným kamarádem. Toho jsem požádal, aby mě nechal se ženou o samotě. Neposlechl, a tak jsem sáhl do tašky pro nůž, abych ho postrašil a odehnal pryč. Něco se tam semlelo, to už si přesně nevybavuju. Vím, že on začal utíkat, a já si pak všiml, že Ina leží na zemi a krvácí z břicha. Zazmatkoval jsem a utekl pryč,“ pokračoval expolicista.

Běžel směrem na první vesnici za městem, k Chotíkovu. Odtud pak dál lesem přes Bílou Horu až do Bukovce. „Tam jsem hodiny prostál u kolejí odhodlaný skočit pod vlak. Tu odvahu jsem nakonec neměl,“ přiznal Babyka.

Přímo pod kolejemi v malém tunýlku si pak našel úkryt, kde byl schovaný až do svého zadržení.

Deset dní před vraždou Babyka napsal dopis své devítileté dceři, který jí ale už nestačil předat. V něm se s dcerou loučí a dává jí rady do života.

„Srdce se mi svírá při pomyšlení, že už se nikdy neuvidíme. Když budeš chtít, hledej mne ve svých vzpomínkách. Nezapomeň, že jsem se snažil být tím nejlepším tatínkem. Vzpomínej na mne s láskou. Možná se jednou setkáme na jiném místě,“ stojí například v dopise.

Letos v lednu se Babyka  pokusil ve věznici o sebevraždu, když se předávkoval léky. V bezvědomí  byl převezen do nemocnice, kde skončil na jednotce intenzivní péče. [celá zpráva]