Článek
„Prověřujeme okolnosti případu pokusu o sebevraždu ve věznici Plzeň,“ potvrdila Právu bez bližších podrobností mluvčí Generální inspekce bezpečnostních sborů Radka Sandorová. Sdílnější nebyla ani mluvčí vězeňské služby Gabriela Pohlová. „Žádné informace v tuto chvílí sdělovat nebudeme,“ reagovala na dotaz Práva.
Babyku odvezla do nemocnice záchranná služba. „Kolem desáté dopoledne jsme byli přivoláni do věznice k pacientovi v bezvědomí,“ potvrdila Právu dispečerka plzeňské záchranky Lenka Ptáčková.
Zatčení policisty, který zavraždil svou manželkuVideo: GIBS
Žádné zprávy nemá ani Babykova matka „Minulý týden mi napsal, že je na tom psychicky špatně, že to na něj všechno dolehlo a že musel dostat nějaké prášky na uklidnění. V pátek mi ještě přes obhájce vzkazoval, jaké věci chce přinést, až k němu půjdu tuto středu na návštěvu,“ řekla Právu.
Vypil lektvar z bylin
Babyka svoji ženu ubodal nožem před bytem na sídlišti Lochotín, kde společně žili a odkud ho předtím policisté vykázali kvůli domácímu násilí. Pak z místa utekl a týden se skrýval v lese za Plzní, kde ho nakonec detektivové GIBS zadrželi.
V osudný den podle svých slov vypil lektvar z jedovatých bylin, který si sám namíchal. „Byl jsem rozhodnutý umřít. Soud mně prodloužil na dalších třicet dnů vykázání z bytu, kde jsme žili společně s manželkou. Chtěl jsem, aby mě našla mrtvého před bytem, a tak jsem tam vyrazil,“ řekl v rozhovoru s Právem Babyka. Doufal, že jedovatý rulík brzy zapůsobí.
Chtěl skočit pod vlak
„Ina mě překvapila v mezipatře, šla s naším společným kamarádem. Toho jsem požádal, aby mě nechal se ženou o samotě. Neposlechl, a tak jsem sáhl do tašky pro nůž, abych ho postrašil a odehnal pryč. Něco se tam semlelo, to už si přesně nevybavuju. Vím, že on začal utíkat, a já si pak všiml, že Ina leží na zemi a krvácí z břicha. Zazmatkoval jsem a utekl pryč,“ popsal expolicista svoji verzi.
Po vraždě běžel Babyka ven z města, směrem na první vesnici za městem, k Chotíkovu. „Zalezl jsem do křoví a čekal, až chcípnu. Jenže drink nezafungoval, a když se se mnou nějakou dobu nic nedělo, šel jsem lesem směrem ke Kamennému rybníku a pak dál přes Bílou Horu až do Bukovce. Tam jsem hodiny prostál u kolejí odhodlaný skočit pod vlak. Tu odvahu jsem nakonec neměl,“ přiznal vězeň.
Přímo pod kolejemi v malém tunelu si pak našel úkryt, kde byl schovaný až do svého zadržení.
