Článek
Býčí zápasy, které se ve Valencii uskutečnily v rámci festivalu Las Fallas (tradiční svátky na počet svatého Josefa), probíhaly poklidně a bez vzrušení až do chvíle, kdy do arény přivedli v pořadí pátého býka, více než půltunové zvíře jménem Declamador.
Proti němu se postavil velezkušený sedmačtyřicetiletý matador Enrique Ponce, poprvé ve své kariéře byl oděn v bílé, aby podpořil valencijský fotbalový klub, který nosí dresy této barvy.
Zraněný matador je odnášen z arény.
Sněhobílý oblek ale Poncemu štěstí nepřinesl. Výjimečně pohyblivý býk dokázal matadora vyvést z míry a jedním z rohů ho nabodl a zvedl do výšky. Jak zmiňuje server listu La Vanguardia, probodené pozadí nebylo to nejhorší. To matadora potkalo až při cestě k zemi. Při dopadu totiž utrpěl těžké zranění kolene.
Jeho kolegové - bandarilleros se k němu mohli dostat i proto, že býk na bezvládně ležícího matadora znovu nezaútočil. Těžce zraněný Ponce byl převezen do nemocnice a operován. Rána na pozadí byla přes pět centimetrů hluboká a dlouhá zhruba 12 centimetrů. Stav Ponceho nohy je ale vážnější a čekají ho další operace.
Býk nemá šanci krvavé divadlo přežít
Enrique Ponce byl zkušený matador – tak se nazývají býčí zápasníci, kteří mají za úkol zvíře usmrtit. V češtině se pro všechny zápasníky vžil název toreador.
Ačkoliv se někdy snaží zastánci koridy tvrdit opak, o rovný a poctivý souboj rozhodně nejde. Proti býkovi nastoupí nejprve pikadoři – jezdí na koních vyzbrojeni píkami. Zbraněmi zvíře bodají do plecí a do oblasti šíje.
Enrique Ponce na býčích zápasech z počátku března ve španělském Badajozu.
Následují tři bandarilleros, kteří disponují opentlenými oštěpy se zpětnými háčky, tzv. bandarilly. Jejich úkolem je býka co nejvíce vystresovat a rozzuřit. Vrhají na zvíře oštěpy s cílem způsobit mu co největší bolest.
Poslední nastupuje matador vybaven muletou (dříve toto slovo označovalo hůl, dnes je tak nazývána barevná plachta) a kordem. Matadorovým cílem je vyprovokovat býka k útoku, několikrát se mu vyhnout a usmrtit kordem. Protože matador obvykle nezasadí napoprvé smrtelnou ránu, jeden z matadorových pomocníků musí zpravidla udělit zvířeti poslední ránu z milosti.
Pokud se podaří býkovi vystoupení matadora přežít, zpravidla na něj nastupuje matador další. Zvíře tedy nemá šanci. Publikum může dát bílými šátky najevo, že si přejí život býka zachovat, stává se to však pouze v ojedinělých případech.
Kritika zápasů sílí, španělská vláda trvá na svém
Existuje řada variant býčích zápasu, které se liší kraj od kraje. V Navaře například býka neusmrcují. Cílem je ho vydráždit a pak se mu vyhýbat. V Portugalsku pak není cílem býka zabít, ale pouze se do něj trefovat oštěpy. Po zápase je býk podle vážnosti zranění buď ošetřen nebo utracen.
Ponce pózuje s býkovou oháňkou a kopytem, tradičními trofejemi za dobré zabití. Snímek pochází z roku 2018, z býčích zápasů v Nimes.
Poslední dobou kritika býčích zápasů sílí čím dál tím více. Španělská vláda však koridu považuje za kulturní dědictví. V roce 2010 zakázali býčí zápasy v Katalánsku. Španělský nejvyšší soud však tento zákaz právě s odvoláním na kulturní dědictví zrušil.
Ročně se ve Španělsku a na jihu Francie odehraje několik stovek býčích zápasů. Počet zraněných toreadorů se pohybuje v řádech desítek. Nejtragičtější byl v tomto ohledu rok 2017, kdy svým zraněním podlehli dva toreadoři.