Článek
Přestože se zápasy v Peru odehrávají v podstatně skromnějších podmínkách, návštěvnost je vysoká a protesty proti této zábavě jsou minimální.
Různé formy býčích zápasů jsou rozšířeny i jinde ve světě, na rozdíl od španělské koridy při nich ale býci vesměs nejsou zabíjeni. Při portugalské koridě není býk usmrcován, toreador na koni do něj pouze zapichuje banderilly (opentlené vrhací oštěpy). V severním Španělsku se zase provozuje recortes, kdy je cílem obratné uskakování před býkem nebo přeskoky přes jeho hřbet.
V jižní Francii se pořádají býčí zápasy či spíše vystoupení zvaná Course libre. Zápasníci zvaní razatuerové se snaží strhnout červenou kokardu, kterou má býk přivázanou k rohům.
Dalším typem zápasů jsou souboje dvou býků proti sobě, známé z Vietnamu, Thajska nebo japonského ostrova Okinawa.
Vůbec nejstarším dokladem býčích zápasů nebo spíše her za účasti býků jsou vyobrazení z paláce v Knóssu. Na území Španělska se býčí zápasy poprvé objevily v 1. stol. n. l. za vlády římského císaře Claudia. V 6. stol. bylo předvádění zvířecích zápasů zakázáno křesťanskou církví. První moderní korida se konala v Madridu roku 1726.