Umělá inteligence najde uplatnění v nemocnicích. Dokáže navrhnout léčbu

Umělá inteligence je schopná nejen vstřebat enormní množství informací, ale také se učit a informace vyhodnocovat. Systém Watson vyvinutý IBM dokáže radit lékařům, pro jakou léčbu se u konkrétního pacienta rozhodnout. „Rozumí nestrukturovanému textu, pochopí klinické studie, učebnice, odborné články. Dokáže se v tom zorientovat, učí se a nikdy nezapomíná,” uvedl Matěj Adam ze sekce pro Watson v IBM.

Odborníci naučili tento systém pracovat s daty onkologických pacientů. Zpracuje všechny body diagnózy, kterých je 20 až 80, a lékaři ukáže možnosti léčby pro konkrétního pacienta. Výsledky rozdělí podle pravděpodobnosti úspěchu na doporučené, vhodné ke zvážení a nedoporučené. „Nerozhoduje o léčbě, ale radí lékaři,” upřesnil Adam. Systém už funguje v různých zemích v zahraničí a od jara ho mají i v jedné nemocnici na Slovensku. Stále sbírá data a učí se z nich, takže se dále zdokonaluje.

Lidé, kteří ho vyvíjejí, ho chtějí naučit ještě další věci. „Učíme systém vidět, aby byl schopen diagnostikovat z rentgenových snímků nebo snímků z magnetické rezonance,” řekl Adam.

Jiný systém umělé inteligence je schopen hodnotit vývoj embryí. To je důležité při umělém oplodnění, protože ne všechna vytvořená embrya se ukážou jako životaschopná a mohou vést k narození zdravého dítěte. „Každý šestý pár v rozvinutém světě se dnes potýká s neplodností,” řekl Ján Choma, který se v IBM věnuje rozvoji umělé inteligence pro medicínu a bankovnictví.

U embryí se podle něj zkoumá až 400 markerů, tedy přesných okolností dělení buněk. Zjistit, zda se vše vyvíjí, jak má, je pro jednoho embryologa práce na jednu až dvě hodiny denně. Umělá inteligence založená na neuronových sítích to zvládne za 45 sekund. „Přesnost je 91 až 99 procent, což je vyšší než u většiny odborníků na embryologii,” uvedl Choma.

Umělá inteligence se v medicíně prosazuje postupně, zatím slouží spíše jako pomocný nástroj, kdy tíha rozhodnutí spočívá na lékaři. V budoucnu by umělé inteligentní systémy mohly zvládnout komplexní komunikaci s člověkem. Například na univerzitě v Amsterdamu pracují vědci na robotovi s umělou inteligencí, jenž by dělal společníka starým lidem, kteří zůstali sami.

V rámci festivalu Future Port Prague bylo k vidění daleko více zajímavostí. Svedli na něm boj například nejlepší piloti dronů z České republiky.

Čtvrteční závod byl zajímavý především tím, že celý probíhal v režimu FPV (first person view). To v praxi znamená, že piloti řídí své drony, které mimochodem váží pouhých 400 gramů, pomocí speciálních brýlí. Do nich je přenášen obraz přímo z letícího bezpilotního letounu. [celá zpráva]

Do Prahy zavítal na festival také první kyborg na světě – Angličan Neil Harbisson, který si nechal do hlavy zabudovat anténu převádějící barvy na vibrace. Získal tak nový smysl, může barvy doslova cítit. V rozhovoru pro Novinky.cz uvedl, proč se rozhodl své tělo transformovat a jaké výhody i nevýhody tím získal. [celá zpráva]