Lidé často podepíšou nevýhodnou smlouvu. Pojmy, kterým nerozumí, nečtou

Není výjimkou, že lidé kvůli své nepozornosti často podepíšou nevýhodnou smlouvu, kterou už nelze odvolat, což má následně fatální následky pro ně i pro jejich rodiny.

Úvěr má v Česku téměř každý třetí člověk, 40 procent Čechů ale text úvěrové smlouvy nečte vůbec, další třetina mu věnuje pouze pět minut své pozornosti.

„Během tak krátké doby je takřka nemožné, aby smlouvu prostudoval odborník, natož laik. Překvapivé ale je, že mezi nejlehkovážnější patří lidé v produktivním věku od 25 do 44 let,” uvedl Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

„Racionálně Češi o smlouvě uvažují ve chvíli, kdy ji ve skutečnosti nepotřebují. Oproti tomu v okamžiku, kdy se dostanou do finanční tísně, podepisují i značně nevýhodné smlouvy. Často o finanční nezodpovědnosti vypovídá i to, že 12 procent Čechů by si neváhalo půjčit peníze od neznámého nebo podezřelého zdroje,“ dodal.

Kvůli úvěrové smlouvě se do potíží dostala už třetina Čechů. „Nejzákladnější chybou je to, že mnoho lidí se s obsahem smlouvy dopodrobna neseznámí a důvěřuje ústnímu ujištění druhé strany. Častokrát se tak zavážou k něčemu, o čem ani nevědí,” upozornil Hartmann.

Další závažnou chybou je podle odborníků i to, že lidé podceňují význam listin, na které se smlouva v textu odkazuje, ale fyzicky k ní nejsou připojeny. Jedná se například o všeobecné obchodní podmínky.

Stejně často lidé podceňují význam ujednání o smluvních pokutách a jiných sankcích nebo rozhodčí doložce. „Běžnou chybou je také přeskočení pojmů, kterým lidé nerozumí,“ doplnil Hartmann.

Význam zkratky RPSN (roční procentní sazba nákladů) je schopno vysvětlit jen zhruba 17 procent lidí. Ten zbytek neví, že RPSN představuje souhrn nákladů spojených s půjčkou vyjádřený v procentech z dlužné částky na jeden rok.

V RPSN by měla být započtena nejen úroková míra, ale také všechny administrativní či jakékoli jiné náklady spojené s úvěrem na období jednoho roku. Jsou to například poplatky za uzavření smlouvy, poplatky za vedení úvěru, poplatky za vedení účtu, pojištění schopnosti splácet a podobně.

„RPSN by tak měla posloužit jako srovnání výhodnosti úvěrů různých peněžních institucí. Alarmující by měla být v případě, přesahuje-li 40 až 50 procent,“ upozornil Hartmann.

Vidina levnějších služeb nebo nákupu výhodného zboží přiměje Čechy často podepsat nevýhodné smlouvy podomních prodejců. Podle nejnovějšího průzkumu kanceláře se téměř tři čtvrtiny Čechů setkaly s podomním prodejem elektřiny či plynu.

„Pokud člověk plánuje podepsat nějakou smlouvu, měl by vždy dbát na to, aby měl dostatek prostoru seznámit se s jejím obsahem a zhodnotit případná rizika jejího podepsání. U smluv uzavíraných na ulici nebo s podomními prodejci je tato možnost značně omezena a dotyčný se dostává do situace, kdy pod jistým tlakem smlouvu podepíše, aniž by věděl, jaké povinnosti smlouva obsahuje,“ upozornil Hartmann.

Samostatnou kapitolou jsou smlouvy s cestovními kancelářemi. Lidé je často podepisují ukvapeně a při následné reklamaci mají kvůli nedostatečným náležitostem smlouvy zpravidla smůlu.

Smlouva o zájezdu by vedle základních údajů měla obsahovat přesně to, co od zájezdu klient očekává. V případě nesplnění požadavků se totiž můžete dovolat jen toho, co jste měli ve smlouvě upřesněno. „Například, pokud jednou z podmínek ve smlouvě o zájezdu byl výhled na moře a ze zákazníkova pokoje takový výhled není, může se dovolat náhrady či odškodnění na základě smlouvy,“ doplnil Hartmann.