Článek
Podle dřívějších vyjádření některých právníků, včetně samotných autorů nového zákoníku, měla dvouletá zákonná záruka za vady vzniklé v době užívání věci ke konci loňského roku skončit. Podle finálního výkladu ministerstva spravedlnosti a ministerstva průmyslu a obchodu však bude platit i nadále.
Platí, že lhůta pro uplatnění vad u spotřebního zboží bude činit 24 měsíců
„I nadále platí, že lhůta pro uplatnění vad u spotřebního zboží bude činit 24 měsíců. V této lhůtě musí být zboží způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo si musí zachovat obvyklé vlastnosti,“ potvrdil Právu Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Dvouletá lhůta může být na základě dohody, případně na základě rozhodnutí výrobce nebo prodejce prodloužena. K prodloužení záruky přitom podle Hartmanna postačí, pokud je delší záruční doba uvedena na obalu zboží, v návodu ke zboží nebo v reklamě
„Budou-li existovat rozpory týkající se délky záručních lhůt u spotřebního zboží, uvedených například na obalu a v návodu, platí delší z uvedených lhůt. Toto pravidlo neplatí v případě rozporu v délce záruční lhůty uvedené ve smlouvě a například jinde na výrobku. Platný je termín záruční lhůty uvedený ve smlouvě. I v tomto případě však platí, že lhůta nikdy nesmí být kratší než 24 měsíců,“ zdůraznil Hartmann.
Nový termín „zákonná odpovědnost za vady“
Nový reklamační řád platí na zboží zakoupené po 31. prosinci 2013. Například vánoční dárky tak mohou lidé reklamovat ještě podle starých pravidel. V novém občanském zákoníku se pojem klasické záruky už nevyskytuje. Zákoník používá termín „zákonné odpovědnosti za vady“ u spotřebního zboží.
Podle obchodníků může být nová terminologie pro zákazníky trochu matoucí.
„Nemáme však za to, že by se tím měla měnit práva a povinnosti našich zákazníků. Zvláště pokud přihlédneme k tomu, že důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku nic o omezeních či změnách ve vztahu k reklamacím neuvádí,“ sdělila Právu právnička Vladimíra Jičínská ze společnosti Ahold, která v Česku provozuje prodejny Albert.
„Ve vztahu k zákazníkům postupujeme shodně jako před účinností zákoníku. I nadále jim tedy garantujeme dvouletou záruku za jakost,“ ujistila Jičínská.
Reklamace musí být vyřízena do 30 dnů
U zboží zakoupeného v kamenném obchodě je počátek záruční lhůty jasný, kdy ale začíná běžet záruční doba zboží pořízenému na internetu?
„Záruční doba počíná běžet od odevzdání věci kupujícímu. Za situace, kdy bylo spotřební zboží zakoupeno na internetu, počíná běžet záruční doba od doručení věci do místa určení. Není proto rozhodující, zda bylo spotřební zboží zaplaceno dobírkou, tedy při převzetí, nebo dříve bankovním převodem. Rozhodujícím okamžikem pro počátek běhu záruční doby je převzetí věci,“ upozornil Hartmann.
Ode dne uplatnění reklamace má prodejce maximálně 30 kalendářních dní na vyřízení, podle Hartmanna by se však měl snažit reklamaci vyřídit bez zbytečného odkladu.
Třicetidenní lhůta pro vyřízení reklamace začíná běžet dnem následujícím po uplatnění reklamace kupujícím. Pokud tedy spotřebitel reklamuje věc 1. dubna, musí prodávající do 1. května vadu posoudit i opravit. Nevyřízení reklamace ve lhůtě 30 dnů je správním deliktem a spotřebitel se po jejím uplynutí může obrátit na Českou obchodní inspekci.
Nově je možné požadovat slevu
Internetový prodejce odpovídá za to, že dodané zboží nemá vady. Pokud odešle kazové zboží, má zákazník právo na výměnu nebo opravu. Pokud výměna ani oprava není možná, může prodejce zákazníkovi nabídnout slevu. Přiměřenou slevu může kupující nově požadovat i při zakoupení vadného zboží v kamenném obchodě. Tím ale ztrácí možnost v budoucnu tuto vadu reklamovat.
„Zákazník může sám uplatnit právo na slevu místo jiného nároku z vad. Pro zákazníka nemusí například estetická vada představovat problém a dá přednost slevě před odstraněním vady,“ uvedl pro Právo advokát Gabriel Talaga z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.
Sleva podle něj bude praktická i v situaci, kdy je zákazník schopen si věc snadno opravit sám a řešení reklamace prostřednictvím prodejce by pro něj představovalo zbytečnou časovou nebo administrativní zátěž.
V některých ohledech je naopak nová právní úprava na zákazníka přísnější. „Zákazník nemůže požadovat výměnu věci v případě, že by to bylo s ohledem na povahu vady nepřiměřené,“ upozornil Talaga. Podle něj půjde zejména o bagatelní vady, které lze snadno opravit. „U vad, které se týkají jen součásti věci, pak lze požadovat výměnu příslušné součásti,“ dodal.