Hlavní obsah

Padá ovoce z vašeho stromu k sousedům? Podle nového zákona je jeho

Právo, Jakub Svoboda

Nový občanský zákoník přináší od letoška i velkou úpravu sousedských práv. Novinek, které v této oblasti začaly od začátku ledna platit, je spousta. Zavádí se například pravidlo, podle něhož plody spadlé z keřů nebo větví stromů přesahujících na sousední pozemek náleží vlastníkovi pozemku, na který spadly.

Foto: Profimedia.cz

Sporů mezi sousedy by mohlo podle právníků ubýt.

Článek

Podobné pravidlo u nás doposud chybělo. Spory mezi sousedy o ořechy či třešně na stromech jednoho vlastníka přesahujících na pozemek druhého vlastníka přitom nebyly výjimkou.

Od letoška budou veškeré plody spadlé na sousedící pozemek patřit sousedovi. „Nebude se přitom jednat jenom o ovoce, ale i o listí, které bude povinen uklidit vlastník pozemku, na který – byť z cizích stromů či keřů – padají,“ upozorňuje Petra Mirovská z advokátní kanceláře Kocián, Šolc, Balaštík.

„Jiná situace však bude podle ní u plodů na stromech. Ty budou náležet vlastníkovi stromů, kterému bude muset soused umožnit jejich sběr, pokud bude přístup k nim možný jen ze sousedního pozemku. Pokud by ovšem soused vstupem na pozemek způsobil škodu, musí ji nahradit,“ upozornila.

Klíčový paragraf § 1016/1 nového občanského zákoníku:
(1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
(3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

Spor o jablka

Jak bude nová úprava fungovat, lze ilustrovat názorným příkladem. Kolovratovi mají roky spory se svým sousedem Nádeníkem o jablka z ovocného sadu na pozemku Kolovratových.

Jabloně u hranic se sousedovým pozemkem se pořádně rozrostly a větve přesahují do zahrady souseda. Pan Nádeník trvá na svém: sbírá jablka spadlá na svůj pozemek a dokonce se ani nežinýruje a jablka z větví přesahujících do své zahrady češe. Na podzim však tvrdě vyžaduje, aby Kolovratovi spadané listí z jeho pozemku odklidili. Od 1. ledna je jejich spor alespoň v liteře zákona vyřešen.

Jablka na stromech budou patřit Kolovratovým, spadlá jablka si bude moci pan Nádeník ponechat a spadlé listí bude muset uklidit sám.

Co se mění

Rozdílně od úpravy platné do loňska, která poskytovala sousedovi právo bez dalšího odstranit přerosty a převisy větví na svém pozemku, nový občanský zákoník ukládá sousedovi, aby vlastníka nejprve vyzval k odstranění přerůstajících kořenů a přesahujících větví, a teprve pokud tak neučiní, může dotčený soused zasáhnout.

Tato úprava vychází z obecné lidské zkušenosti, že každý se ke svému vlastnictví chová šetrněji než k cizímu, přičemž má současně předcházet riziku sousedských sporů. Pokud bude kořeny a větve odstraňovat po marné výzvě adresované vlastníkovi stromu sám soused, je tak povinen činit šetrně, ve vhodné době a současně po zvážení míry obtěžování vlastníka sousedního pozemku.

„Sousedská práva v novém občanském zákoníku jsou proti dosavadní úpravě mnohem propracovanější, takže lze předpokládat, že by sporů mezi sousedy mohlo ubýt,“ komentovala novou úpravu advokátka Mirovská. „Ale jak pravil Quintus Horatius Flaccus: ,Závistník hubne a chřadne, když sousedův blahobyt vzrůstá‘,“ připomněla.

Výběr článků

Načítám