Článek
Výdaje za bydlení, energie a vodu podle aktuálních dat Eurostatu jsou v našem rodinném rozpočtu nejvýraznější položkou, z celkových útrat domácností tvoří celou jednu čtvrtinu.
Na druhou stranu pak například za potraviny a nealkoholické nápoje vydáváme šest procent výdajů, za telekomunikační služby jen tři procenta z celkových výdajů.
Vyšší podíl na celkových výdajích pak náklady na bydlení představují už jen v severských zemích (ve Finsku a Dánsku tvoří 29 procent, ve Švédsku pak 26 procent) a také ve Velké Británii (27 procent) a Francii (26 procent). Průměr v Evropské unii činí 24 procent.
Východ preferuje vlastní bydlení, Západ nájemní
„V České republice je nadprůměrný podíl osob bydlících ve vlastním bytě či domě. Ten dosahuje téměř 80 procent, přestože unijní průměr jen lehce přesahuje 69 procent,“ uvedla Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.
Ještě větší podíl vlastního bydlení (80 a více procent) pak vykazují i další země bývalého Východního bloku, například Rumunsko, Slovensko, Polsko, Maďarsko či Bulharsko. Naopak obyvatelé v zemích Západu, především pak v Německu, Rakousku a Švýcarsku, mnohem více preferují nájemní bydlení.
Průměr evropské osmadvacítky lidí žijících ve vlastním je 69 procent.
„Češi mají vysokou preferenci vlastnického bydlení, která se stává sociální normou a zároveň preferovanou celoživotní investicí. Zároveň mají omezené znalosti o nájemním bydlení a negativní asociace s ním. Nájemní bydlení si spojujeme s krátkodobými pronájmy, ačkoli v zahraničí jsou běžné i dlouhodobé,“ vysvětlil sociolog Daniel Prokop.
| ČTĚTE TAKÉ |
|---|
| Deset mýtů o nájemním bydlení |
Podle dostupných údajů se podíl domácností v Česku zatížených hypotékou zvyšuje. V roce 2010 představoval necelých 18 procent, v roce 2017 pak již téměř 21 procent.
I tak ale zdaleka nepatříme v Evropě mezi největší hypotékáře. Těmi jsou Nizozemci a Norové s více než 60procentním podílem lidí žijících v domově zatíženém hypotékou. Průměr EU je přitom téměř 27 procent.
Česko ale společně s Irskem patří mezi smutné premianty v růstu cen domů a bytů. České nemovitosti se od roku 2010 do loňského třetího kvartálu zdražily o téměř 32 procent. Větší nárůst cen zaznamenali už jen Irové, a to o více než 33 procent. Na třetím místě se umístilo Maďarsko s 31 procenty.
„V některých lukrativních pražských čtvrtích například ceny třípokojových bytů vzrostly o 29 procent. Jsou tak srovnatelné třeba s byty v Římě a jen o málo levnější než byty v Berlíně nebo Vídni,“ doplnila Denková.
Češi své bydlení platí svědomitě
Z údajů Eurostatu je možné vyčíst i to, jak se domácnosti v jednotlivých státech dokážou vypořádat se splácením hypoték či dalších úvěrů na bydlení, stejně tak s platbami nájemného.
V prodlení s placením jsou nejvíce obyvatelé Řecka, a to více než 13 procent z nich, dále pak Turci (11 procent). Češi jsou oproti tomu v placení pečliví podobně jako Němci. V prodlení jsou totiž jen necelá dvě procenta z nich.
