Článek
Na Letišti Václava Havla v Praze-Ruzyni se chystá výstavba paralelní přistávací a odletové dráhy. Už dříve jste informoval, že kvůli tomu musí být v Ruzyni postavena nová řídicí věž. Jakou investici si to vyžádá?
Nová řídicí věž úzce souvisí ze záměry pražského letiště na výstavbu paralelní příletové a odletové dráhy a rozšíření terminálu 2. Tyto projekty dlouhodobě podporujeme. Jejich uskutečnění bude zcela zásadním krokem, jenž je podmínkou, aby Ruzyně i v budoucnu zůstala významným středoevropským letištěm. Vždyť už dnes je jeho kapacita ve špičkových časech, které letecké společnosti nejvíce požadují, prakticky vyčerpána.
Nová řídicí věž je v Ruzyni potřeba, aby dispečeři měli panoramatický výhled na obě dráhy. Proto bude 75 metrů nad terénem, tedy o 30 metrů vyšší než ta nynější. Podle prvotních odhadů si její výstavba vyžádá zhruba 380 miliónů korun. Řízení letového provozu (ŘLP) to zvládne financovat z vlastních zdrojů.
V jaké fázi teď projekt je?
V současné době pracujeme na tvorbě zadání, které bude řešit nároky na novou řídicí věž ze všech hledisek, jak uživatelských, tak bezpečnostních. Koncem letošního roku by měla být známa její architektonická podoba, která vzejde z veřejné zakázky na architekta a generálního projektanta. Výstavba věže by mohla začít v roce 2021 a její uvedení do provozu předpokládáme v roce 2023. Bude to ovšem souviset s tím, jak Letiště Praha pokročí v realizaci projektu paralelní dráhy.
Jaký osud čeká nynější řídicí věž, bude zbourána?
Stávající věž na letišti zůstane a po dokončení té nové bude sloužit jako testovací a záložní pracoviště.
Paralelní dráha měla v Ruzyni původně být již před řadou let. Skutečně věříte, že se její stavba nebude dál odkládat?
Doufám, že k tomu nedojde. Vždyť jak už jsem řekl, na Letišti Václava Havla je už teď z hlediska dopravců převis poptávky po špičkových časech a bez paralelní ranveje se to nevyřeší. Snad bylo již definitivně opuštěno stanovisko, že paralelní dráha bude potřeba jen v případě, že ve Vodochodech nepostaví Aero další mezinárodní letiště.
Výstavba řídicí věže by mohla začít v roce 2021 a její uvedení do provozu přepokládá ŘLP v roce 2023
S Aerem jsme dohodnuti, že bychom pro jeho letiště poskytovali potřebné letové provozní služby. Hned tak to ale nebude. A když si pak Vodochody najdou své místo na trhu letecké dopravy, bude to ve prospěch Prahy i ČR. Naše hlavní město by dvě letiště určitě uneslo. Měla by se uživit, vždyť řada metropolí jich má i více.
Zatímco pražské letiště se rychle rozvíjí, ta regionální zdaleka nezaznamenávají takový nárůst počtu cestujících. Mají podle vás budoucnost?
Je určitě potřeba síť regionálních letišť udržet. My poskytujeme navigační služby letištím v Brně, Ostravě i Karlových Varech a rádi bychom to rozšířili i na České Budějovice, kde se rozběhla modernizace tamějšího letiště. Důležité je, aby kraje stimulovaly rozvoj všech těchto letišť, která budou vždy vhodnou základnou zejména pro charterové lety.
Ve vzdušném prostoru České republiky byl loni rekordně rušný provoz. Nebyl problém pro ŘLP ho zvládnout?
Z hlediska historie bylo ve vzdušném prostoru ČR loni skutečně nejrušněji. Zaznamenali jsme v něm celkem 853 420 letů letadel, ještě o dvě procenta více než v dosud rekordním roce 2016. Přitom jde o dlouhodobější trend, provoz zde roste rychleji než v jiných částech Evropy. Pro nás je to ale spíše výzva než problém.
V Evropě jsme jedni z mála, kteří nezpůsobili žádné zpoždění z důvodu služeb řízení letového provozu. Služby dopravcům jsme nezdražili už od roku 2009, v souladu s evropskou legislativou je naopak trvale zlevňujeme. Pro letecké dopravce je ale český vzdušný prostor atraktivní hlavně kvůli vysoké bezpečnosti a odpovídající kapacitě.
Nevyžádá si hustota provozu přece jen nová opatření, aby se zachovala bezpečnost?
Bezpečnost provozu je konstanta, ta musí být pořád na vysoké úrovni. Všechny parametry prokazují, že se nám to daří. V ČR loni nedošlo k žádné události, která by ohrozila bezpečnost letového provozu. Nesporné ale je, že do budoucna bude možné stále hustší provoz zvládat už jen bez ohledu na hranice jednotlivých států, v rámci projektu jednotného evropského nebe.
O pražském letišti si přečtěte také v článku k 80. výročí zahájení jeho provozu |
---|
Před 80 lety přistálo na letišti v Praze Ruzyni první letadlo |
Kdo vaše služby využívá nejvíce?
Největším zákazníkem ŘLP zůstává už tradičně Lufthansa a dále společnosti Emirates, Wizz Air a Qatar Airways. Pokud jde o jednotlivé typy dopravních letadel, nejvíce přeletů nad Českem jsme loni zaznamenali u všech verzí Boeingu 737, Airbusů A320 a A319.
A co největší dopravní letoun světa Airbus A380?
Na pravidelné lince toto velkoletadlo vůbec poprvé proletělo český vzdušný prostor 20. března 2008, tedy právě před deseti lety. V témže roce letěl A380 nad ČR ještě dvěstěkrát a loni už 17 647krát.
Na Letišti Václava Havla v Praze-Ruzyni přistává letos A380 v barvách Emirates jedenkrát denně. Není to tedy zdaleka tak výjimečná záležitost jako dříve.
Kolik řídících letového provozu nyní zaměstnáváte?
Jejich počet postupně zvyšujeme, máme jich už 250. Ve výcviku je rekordní množství dispečerů a využíváme i těch z regionálních letišť. Cílové číslo jsme si ale nestanovili. Bude to nadále vycházet z aktuálních potřeb letového provozu.
Daří se rozšiřovat komerční aktivity ŘLP?
Daří a napomáhá tomu získávání kontraktů v zahraničí, kde jsme schopni se prosadit. Velmi dobře běží školení dispečerů pro Bosnu.
Tento kontrakt má hodnotu 7,5 miliónu eur (v přepočtu 200 miliónů Kč). Jsme tím, kdo tento kontrakt zastřešuje. Vlastní výcvik bosenských dispečerů probíhá totiž nejen v České republice a v jejich zemi, ale také ve Finsku, Chorvatsku a Srbsku. Je to pro nás velmi zajímavá zkušenost.
Výběrové řízení na organizování výcviku dispečerů jsme vyhráli i na Maltě. Teď se upřesňuje rozsah tohoto kontraktu a chystá se podepsání smlouvy.