Před 80 lety přistálo na letišti v Praze Ruzyni první letadlo

O stavbě nového letiště na pláni Dlouhá míle rozhodla vláda v březnu roku 1929, protože kapacita dosavadního mezinárodního letiště v pražských Kbelích už přestávala stačit. Za 17,5 miliónu tehdejších korun vykoupila pozemky na 108 hektarech mezi Hostivicemi, Ruzyní, Středokluky, Dobrovízem a Přední Kopaninou. Bylo to ideální území. Rovinaté, relativně blízko centra Prahy s možností budoucího rozšiřování.

Do veřejné soutěže na řešení letiště vypsané v roce 1931 bylo přihlášeno 25 návrhů. Ke každému z nich měla porota nějaké výhrady, a tak byl nakonec finální projekt složen z dílčích částí různých návrhů. Konsorcium firem Konstruktiva a Lanna začalo s pracemi 24. července 1933 a za tři a půl roku bylo letiště hotové, stálo 110 miliónů tehdejších korun. Vzhledem k tomu, že jedním ze záměrů stavby bylo i snížení nezaměstnanosti, měly stavební firmy ve smlouvě omezení v používání strojů.

Provoz byl zahájen 5. dubna 1937. Poté, co na letišti v devět hodin ráno přistál první československý let, byl spuštěn i mezinárodní provoz. Prvními zahraničními letadly na Ruzyni byly stroje francouzských aerolinek Air France a belgické společnosti SABENA.

Na svou dobu se pražské ruzyňské letiště mohlo chlubit vynikajícími parametry, patřilo k nejmodernějším v Evropě. Letadla měla pro vzlety a přistání k dispozici dvě zpevněné travnaté dráhy se zapuštěnými světelnými návěstidly. Také komunikační a další technické vybavení bylo na špičkové úrovni. Krátce po otevření se letiště dočkalo rozšíření zhruba na trojnásobek původní rozlohy a začaly se také budovat betonové přistávací plochy.

Ani po architektonické stránce nové pražské letiště nezaostávalo, odbavovací budova, kterou navrhl architekt Adolf Benš, získala v roce 1937 na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži zlatou medaili.

V následujících letech se letiště rozvíjelo pomaleji. Za druhé světové války je obsadila německá Luftwaffe a po příchodu komunistického režimu utrpělo útlumem rozvoje letecké dopravy způsobeným částečnou izolací země od okolního světa.

Nástup proudových letadel si však přesto vyžádal modernizaci. V šedesátých letech vznikla severně od stávajícího areálu zcela nová část letiště zahrnující vzletovou a přistávací dráhu, zcela nový odbavovací terminál, opravárenský hangár a další budovy. Nová výstavba výrazně zvýšila kapacitu na 2,3 miliónu cestujících, přistávací dráhy, z nichž nejdelší měřila 3200 metrů, již umožňovaly provoz velkokapacitních letadel.

Krátce po zprovoznění nového letiště 15. června 1968 a něm opět začaly přistávat letouny okupantů, tentokrát sovětských.

Zájem o leteckou dopravu v průběhu let nezadržitelně rostl a ani rekonstrukce z let 1989 až 1992 jej nestačila pokrýt. V polovině devadesátých let se proto začalo s další rozsáhlou výstavbou. Letiště dostalo nový odbavovací komplex - Terminál 2, odkud se v současnosti létá do zemí Schengenského prostoru. Vznikly také nové cargo terminály a další objekty. Narůstající počet cestujících, který vloni poprvé přesáhl počet 13 miliónů, odbavovací haly pojmou, omezená ale zůstává kapacita vzletové a přistávací dráhy.

Hlavní dráha 06/24 je v provozu neustále, vedlejší dráha 12/30 se používá jen ve výjimečných případech. Letiště je schopno na jedné dráze obsloužit až 48 vzletů a přistání. To je po londýnském Gatwicku největší provoz na jedné dráze v Evropě.

Ačkoliv se o nové, paralelní přistávací dráze ještě nedávno hovořilo jako o nutnosti, její stavba je prozatím v nedohlednu. Komplikují ji mimo jiné protesty obyvatel okolních obcí, kteří se obávají zhoršení životního prostředí.

Masivní investice ve výši 15 miliard korun do roku 2035 tak budou směřovat hlavně do rozšíření odbavovacích prostor, propojení přistávací dráhy s terminály či nového systému distribuce paliva a tankování.

Stále nevyřešeným problémem zůstává doprava cestujících z a na letiště. Slibovaná rychlodráha či zvažované prodloužení metra jsou v nedohlednu, a tak jsou cestující odkázáni na autobusy, taxislužbu či vlastní dopravu.

Po smrti Václava Havla v roce 2011 přišel filmový režisér a producent Fero Fenič s návrhem pojmenovat letiště Praha-Ruzyně právě po bývalém prezidentovi. Na základě petice vláda na jaře roku 2012 odhlasovala změnu názvu. Letiště se tak nyní oficiálně jmenuje "Letiště Václava Havla Praha" a v angličtině "Vaclav Havel Airport Prague".

Pojmenování letiště po Havlovi kritizovala řada lidí především z řad jeho ideových odpůrců, ale i příznivců, kteří poukazovali na to, že někdejší prezident se sám stavěl proti jakýmkoliv projevům kultu osobnosti.

Letiště však nadále provozuje společnost Letiště Praha, a. s. Patří do státní společnosti Český Aeroholding, který zaměstnává 4500 zaměstnanců. Český Aeroholding dále zahrnuje letecké mechaniky ze společnosti Czech Airlines Technics a zaměstnance odbavení z Czech Airlines Handling.

Letiště v současnosti využívá 66 dopravců k letům do 154 destinací v Evropě, Asii a Severní Americe.