Obří jezerní kaskáda na severu Čech? Vláda řeší zatopení lomů

„Tím pádem se zde vytvoří příležitost pro další energetickou výstavbu, ať už přečerpávajících vodních elektráren, nebo jiných vodních děl. Tato varianta by také znamenala, že bychom mohli efektivněji bojovat se suchem,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Rozhodnout by se mělo, jestli v dole ČSA bude hladina vody nižší ve výšce 180 metrů nad mořem, nebo na vyšší úrovni 230 metrů nad mořem. „To by vytvořilo základ pro to, zda jezera můžeme propojit. To musíme rozhodnout v průběhu příštího roku, protože důl ČSA ukončí těžbu v roce 2024,“ doplnil Havlíček.

Do konce června příštího roku má k tomu předložit studii státní podnik Palivový kombinát Ústí, který se o místa zasažená těžbou stará. „Připraví studii proveditelnosti, z níž vyplyne technologické, případné energetické řešení. Až to projede oponenturou životního prostředí, rozhodneme se, zda půjdeme tou vyšší cestou, nebo to jen zaplavíme bez další možnosti energetického či jiného využití,“ dodal Havlíček.

Stávající jezera vzniklá přeměnou hnědouhelných lomů Milada a Most doplní nejprve lom ČSA, pak Bílina, Tušimice a Vršany. Pokud by se podařilo pomocí takzvané hydrorekultivace vytvořit v Ústeckém kraji ve vytěžených lomech soustavu propojených jezer, vzniklo by největší vodní dílo v Česku.

Objem soustavy by přesáhl 700 milionů kubických metrů. Propojení by umožnilo vytvořit významné energetické zdroje. Samotná rekultivace lomů je ale prací na několik desítek let.

„Projet je hezký, je bezpochyby vizionářský a určitým způsobem kraji vrací to, co republice desítky let dával. Kdyby to byla bezprůtočná či bezpřítoková jezera, tak je zřejmé, že by do nich musel stát investovat desítky, možná stovky milionů korun ročně, aby v nich doplňoval vodu,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Ty vize jsou dobré, určitě si to ten kraj zaslouží. Otázka je, kdo to všechno zaplatí,“ uvedl premiér Andrej Babiš.