Článek
S výstavbou pražského metra se začalo v šedesátých letech minulého století. Původně se počítalo se zprovozněním v roce 1970, ale nakonec se výstavba protáhla i kvůli změně koncepce, podpovrchovou tramvaj nahradilo metro. Otevření linky C ze stanice Sokolovská (nyní Florenc) přes Hlavní nádraží a Muzeum do Kačerova „pražské podzemí“ dočkalo až 9. května 1974. Tehdy mohli do metra jen pozvaní. Pásku slavnostně přestříhl tehdejší generální tajemník KSČ Gustav Husák. Teprve následující den bylo metro přístupné cestujícím.
Od roku 1973 se začala razit linka z A z Dejvic na Vinohrady, 12. srpna 1978 byla trasa zprovozněna a na Muzeu byl otevřen první přestupní bod. S budováním linky B z Florence na Smíchovské nádraží se začalo roku 1977a zprovozněna byla 2. listopadu 1985.
Zároveň se stávající linky prodlužovaly, trasa C na Jižní město a na Nádraží Holešovice, trasa A z Náměstí míru do Strašnic a béčko na Jihozápadní město a do Vysočan.
:. Zprovoznění metra 9. května 1974 zahajoval tehdejší generální tajemník KSČ Gustav Husák.
V únoru 1990 pak zmizely některé ideologické názvy, například Gottwaldova (následně Vyšehrad), Mládežnická (Pankrác), Kosmonautů (Háje), Leninova (Dejvická) či Fučíkova (Nádraží Holešovice).
:. Původní sovětské vozy metra
Další úseky byly postupně otevírány ještě během devadesátých let. Naposledy byly na lince C otevřeny tři nové stanice ve čtvrtek odpoledne. Celková délka metra je přes 60 kilometrů. Ročně se jím podle informací dopravního podniku sveze přibližně 550 miliónů lidí.
:. Některé názvy stanic byly změněny. Sokolovská se v roce 1990 přejmenovala na Florenc.
:. Plánek tehdejšího metra, plnou čarou je vyznačena zprovozněná část trasy C, čárkovanou trasy ve stavbě.
:. Metro mělo velkou propagaci i v ostatních dopravních prostředcích.
:. Zvláštní jízdenka k zahájení provozu metra
:. Metro od svých počátků využívalo turniketový systém.
:. Vlaky na stanici Muzeum Všechny fotografie: Archív DPP
