Článek
Pro ekonomy ale není Slimova ztráta velkým překvapením. „Mexiko je ekonomikou, která je nejvíce ovlivněna výhledem růstu trhů v USA,“ konstatoval neúspěch nejbohatšího muže světa ekonom Alberto Ramos bankovní společnosti Goldman Sachs s tím, že USA skupuje 80 % exportu Mexika.
I přes velký pokles si přesto Slim drží první příčku v žebříčku nejbohatších lidí světa. Finančník se angažuje v celé řadě oborů - od stavebnictví, přes provozování řetězce obchodů a hotelů až třeba po výrobu ropných plošin. Skutečnými perlami podnikatelského impéria Slima jsou telekomunikační giganty Telmex a América Móvil.
V posledním týdnu se nedařilo příliš dobře ani dalším boháčům. Druhý nejbohatší muž planety Bill Gates si pohoršil kvůli propadům akcií Microsoftu o pět procent. I tak ale jeho majetek pořád činí více než 50 miliard dolarů.
Další krize na obzoru
Propad burzy nedělá vrásky na čele pouze největším boháčům, investoři z celého světa se obávají nové krize. Začínají se zbavovat akcií ve všech sektorech, ztráty už se tedy neomezují pouze na bankovní tituly.
Akcie na burzách v západní Evropě před koncem pracovního týdne zrychlily pokles a jejich hlavní index FTSEurofirst 300 se propadl pod psychologickou hranici 1000 bodů. Propadla se i pražská burza. [celá zpráva]
„Sešlo se hned několik věcí. Jednak zástupci EU začali mluvit o tom, že se krize může přenést i na další trhy, což každý věděl, ale jen málokdo si to skutečně připouštěl. Ke zklidnění situace nemohla přispět ani zpráva, že Španělsko odvolalo aukci svých státních dluhopisů plánovanou někdy na polovinu srpna,“ upozorňuje analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Trhy pak rozpohybovaly i intervence proti posilujícím měnám ve Švýcarsku a Japonsku.
Podle Šichtařové se začíná ukazovat, že krize z roku 2008 si dala vlastně jen pauzu a naplňuje se scénář, že její výsledný tvar může mít podobu „W“, tedy dvě dna. Poprvé se světová ekonomika ocitla na dně někdy na přelomu let 2008 a 2009 a ke druhému se podle názoru mnoha investorů zbavujících se akcií řítí právě teď. [celá zpráva]
„Důvodem této situace je, že politici řešili předchozí krizi, s prominutím, jako troubové a dluhy bank jen přesunuli na státy. Tím ovšem problém nevyřešili,“ říká Šichtařová.