Článek
Zdanění by se mělo týkat velkých společností, které celosvětově dosahují tržeb přes 750 miliónů eur (19 miliard korun) a na území EU tržeb nad 50 miliónů eur (1,27 miliardy korun). Podle návrhu by firmy platily tři procenta z příjmů, které získávají v zemích EU z prodeje on-line služeb. Daně by tak měl platit například zprostředkovatel ubytování Airbnb nebo alternativní taxislužba Uber.
Díky návrhu by si země EU mohly rychle sáhnout na část peněz, které firmy získávají například prodejem internetové reklamy nebo z poplatků za zprostředkování prodeje po síti.
Opatření chce EU zavádět v době, kdy USA znepokojuje Evropu vlastní daňovou reformou a zaváděním cel. Analytici tak varují před propuknutím obchodní války.
Daň má být dočasným řešením situace, kdy se EU nedaří danit zisky firem tam, kde podnikají. V této věci vede Brusel s několika firmami právní spory.
V srpnu 2016 komise nařídila firmě Apple doplatit Irsku daně ve výši 13 miliard eur (330 miliard korun). Jak Irsko, tak Apple rozhodnutí odmítly. V září 2017 pak nizozemský europoslanec Paul Tang připravil zprávu, v níž tvrdí, že země EU v letech 2013 až 2015 mohly na daních od gigantů Facebook a Google přijít o 5,4 miliardy eur (137 miliard korun). [celá zpráva]
Uvalení nové daně by musely schválit členské státy a evropští zákonodárci, podle agentury Reuters je přitom podpora dosud nejistá.
