Žalobce chce pro Rittiga pět let a zaplatit deset milionů

Borgula to navrhl v pondělní více než šestihodinové závěrečné řeči v kauze údajného tunelování DPP, který kvůli údajně nevýhodným smlouvám přišel podle žalobce o 457,5 milionu korun.

„Mám za to, že provedeným dokazováním byla vina všech obžalovaných v plném rozsahu prokázána. Dopustili se své trestné činnosti sofistikovaně. Současně se jedná o organizovanou zločineckou skupinu,“ uvedl Borgula na adresu celkem dvanácti obžalovaných.

Mezi těmi jsou kromě Rittiga s Dvořákem mimo jiné i dvorní lobbistovi právníci Karolína Babáková a David Michal anebo také matka bývalého šéfa DPP Marie Nováková. I pro ty Borgula navrhl pětileté vězení a desetimilionové peněžité tresty.

Naopak upuštění od potrestání anebo maximálně peněžitý trest požaduje pro spolupracujícího obviněného Jaroslava Kubisku, který se snažil ostatní obžalované svou výpovědí usvědčit.

V letech 2009 a 2010 dělal Kubiska finančního analytika v účetní firmě Peskim, která podle něj spravovala mimo jiné účty Rittigovi nebo se starala o společnost Cokeville Assets dalšího obžalovaného Petera Kmetě.

Právě přes posledně jmenovanou poradenskou firmu měly podle státního zástupce téct peníze z DPP, a to na soukromá konta jak Rittiga, tak prý i Dvořáka.

Státní zástupce je podle svých slov přesvědčen o tom, že jejich vinu prokazuje řada důkazů, přestože ty stěžejní, kterými byly záznamy ze sledování či odposlechy, soud nepřipustil.

„I tak mám za to, že lze dospět k dostatečným závěrům,“ podotkl Borgula, jehož závěrečnou řeč doprovázenou počítačovou prezentací na plátně slyšel jen zlomek obžalovaných - bývalý ekonomický náměstek DPP Ivo Štika, někdejší šéf služeb dopravního podniku Tomáš Petana a advokáti David Michal a Marek Stubley.

Rittig ani Dvořák v pondělí k soudu nedorazili. Na řadu nyní přijdou se svými závěrečnými řečmi nejprve obhájci, až po nich se budou vyjadřovat obžalovaní.

Případ se týká smluv, které dopravní podnik uzavřel v roce 2008 v souvislosti se zajištěním tisku a prodeje jízdenek či vzniku elektronické jízdenky. Další část kauzy popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. Peníze údajně částečně skončily u Rittiga a Dvořáka, což oba jednoznačně odmítli. K lobbistovi údajně putovalo 17 haléřů z každé prodané jízdenky jako provize.

Borgula viní obžalované jako organizovanou skupinu z celé řady trestných činů, například ze zpronevěry, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky či z legalizace výnosů z trestné činnosti.