Článek
Článek na Novinkách Kůly v řece Moravě jsou dál záhadou zaujal dendrochronologa natolik, že se k Mikulčicím vydal na průzkum.
„Vzorek jsem odebral jako příčný řez kůlem a změřil na několika poloměrech letokruhy. Jejich srovnáním se standardní chronologií nám vyšel jednoznačný výsledek. Poslední zjištěný letokruh nese dataci 1818,“ uvedl Kyncl.
Připomněl ale, že se nejedná o rok zbudování díla v Moravě. Kůl rostl jako strom jistě ještě v dalších letech.
„Je silně ohnilý, povrchová vrstva dřeva, obvykle o 11–22 letokruzích, úplně chybí. Takže dub musel být skácen nejdříve roku 1829, ve skutečnosti ale asi ještě mnohem později. Pokud se okrajovou hnilobou ztratilo 40 letokruhů, pak musíme datování posunout až k roku 1858,“ tvrdí expert.
Nedávno zesnulý mikulčický kronikář Svatopluk Rutar spojil kůly s plavením dřeva. I porovnání map řeky před regulací a po narovnání do nového koryta podporuje hypotézu kronikáře.
Hypotéza přístavu
Podle Rutarova bádání dostal v roce 1863 lesní úřad v Břeclavi úkol dopravit vytěžené palivové dříví do dolnorakouského Hohenau a aktuální se stala jeho lodní doprava, takže šlo asi o nějaké přístaviště pro nakládku dříví. Lesy v okolí Mikulčic patřily od roku 1638 Lichtenštejnům, o kus dál už začínalo další panství. Splavování zmiňované kronikářem se dělo v jarních měsících za dostatečně vysoké hladiny.
„Aby jim šlo dobře nakládání, měli lodě ukotvené u kůlů, které se zachovaly až do dnešních dnů,“ popisoval dílo Rutar.
Určení původu dubů jeho verzi potvrzuje. Nepocházejí z doby velkomoravské, což by mohla evokovat blízkost slovanského hradiště Valy u Mikulčic. „Já se proto jednoznačně přikláním k té hypotéze přístavu. Možná by se to dalo ještě dál dohledat v archívech, ale to už není práce pro dendrochonologa,“ řekl Kyncl.
Dendrochronologie je věda odhalující stáří dřevin. Založena je na skutečnosti, že každý letokruh je trochu jiný a jeho jinakost je do jisté míry shodná pro všechny jedince téhož druhu v rámci oblasti, je datovacím signálem.
„Nositelkou signálu je standardní letokruhová chronologie. Její sestavování bylo posledních třicet let na botanickém ústavu akademie mým denním chlebem. Takže máme-li standard na jedné straně a zkoumané dřevo s dostatečně dlouhou řadou letokruhů na straně druhé, můžeme datovat,“ popsal Kyncl.
Expert řadu let pracoval v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, od roku 1995 je soudním znalcem v oboru dendrochronologie a stejně dlouho provozuje laboratoř Dendrolab Brno, zaměřenou na datování. Dendrochronologii a jejím zvláštnostem se věnuje v knize Letokruhy jako kalendář i záznamník.
Inzertní sdělení
Myslíš si, že má článek vocas? Zapoj se do soutěže na: https://www.facebook.com/pardal.cz/