Článek
Jsou v místě, kde se koryto regulované Moravy shoduje s původním řečištěm. Potvrzují to letecké snímky z padesátých let, tehdejší meandrující řeka byla ovšem v té době situovaná více do zákrut.
Mikulčický kronikář Svatopluk Rutar je přesvědčený, že dřevěné kůly sloužily k uvazování lodí. Morava byla vodní cestou pro dopravu dřeva po proudu. Koryto lemující lesy patřily Lichtenštejnům. Podle Rutarova bádání dostal v roce 1863 lesní úřad v Břeclavi úkol dopravit palivové dříví do dolnorakouského Hohenau. Tehdy přišla na řadu lodní doprava.
„Na jaře, až bylo dostatek vody, tak palivové dříví vozili na lodích. Při nakládce měli lodě ukotvené u těch kůlů,“ popsal práci kronikář. „Zajímám se o historii, zejména z pohledu lesnictví. Nejsem zcela přesvědčený o tom, že by to měl být přístav. Místo je na samotném pomezí panství Lichtenštejnů, o kousek dál už začínal majetek Habsburků. A při tehdejším způsobu lesního hospodaření, kdy se v těchto místech těžil mladší les, mi to připadá nepravděpodobné,“ domnívá se Ivan Salajka, který žije v asi kilometr vzdálené hájovně.
Splavnost neregulované Moravy byla v té době jen část roku. „Netvrdím ale, že to tak nemohlo být. Nepodařilo se mi najít nic, co by tu záhadu objasnilo. Pokud se mýlím, rád to přiznám,“ řekl Salajka.
„O záhadě kolem kůlů vím, je to pár set metrů od nás,“ řekl vedoucí památníku na nedalekém velkomoravském hradišti Valy u Mikulčic František Synek. „Já se domnívám, že to byl skutečně přístav. Rozbor vzorků tam potvrdil, že stromy jsou z devatenáctého století,“ dodal.
Původ kůlů na počátku 19. století potvrzuje i Lumír Poláček z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, který vede i mikulčické pracoviště.
Zbytek mostu?
Variantu části archeologů, že by se jednalo o zbytek mostu, odmítá Rutar i Salajka. Na druhou stranu řeky se lidé v minulosti dostávali přívozem. Most byl u Salajkovy hájenky, pochází ale z dob regulace řeky před více než čtyřiceti lety a po skončení prací byl stržen.
Nyní je v plánu výstavba lávky přes řeku, ta spojí velkomoravské památky na obou stranách hraniční řeky a má napomoci zápisu areálu do seznamu kulturního dědictví UNESCO.