Článek
Obrázky, jejichž smysl zůstává nejasný, zřejmě označovaly místo pro duchovní obřady. Od 18. století čmárali na stěnu svá jména turisté.
„Do poslední chvíle jsme netušili, zda zkoumáme pravěké umění, nebo jen novověké čmáranice uhlem, které zanechali kdysi lidé v jeskyni jen tak na památku. Na výsledky jsme čekali tři měsíce,“ řekl Právu archeolog Martin Golec z olomoucké Univerzity Palackého.
Do poslední chvíle jsme netušili, zda zkoumáme pravěké umění, nebo jen novověké čmáranice uhlem
Zdůraznil, že nejde o primitivní umění lovce, který z dlouhé chvíle zašel do jeskyně, a když mu jedna z loučí vyhořela, čmáral v podzemí po stěně. Za každou z čar viděl podle něj člověk z doby kamenné něco hlubšího, jen současná věda neumí tyto souvislosti rozklíčovat.
„Pravěké obrazce jsou obdobou smajlíků, které neumíme přečíst,“ vysvětlil archeolog s tím, že v centrální Evropě byly počátky výtvarného umění v pravěku spojeny nikoli se zobrazováním zvířat na stěnách jeskyní, ale častější bylo vytváření geometrických tvarů.
Raritou je umístění kreseb
Dosud byly považovány za nejstarší kresby v republice obrazce z jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, nalezené před 25 lety. Čáry z Kateřinské jeskyně jsou ale asi o 700 let starší.
Leží hluboko v podzemí, v místě, kde z Hlavního dómu odbočuje Ledová chodba. Dóm je s délkou 90 a šířkou 44 m největší přírodní podzemní prostorou střední Evropy. Je tak daleko od povrchu, že ani v době ledové nebyla tato monumentální síň plná krápníků předchůdci dnešních lidí osídlena.
„Dóm je hluboko v podzemí. Mohlo jít o místo spojené s uctíváním kultu matky Země nebo něčeho obdobného. Nevěděli jsme o čarách v něm vůbec nic, proto jsme z nich odebrali počátkem letošního roku vzorky pro podrobný laboratorní výzkum,“ vysvětlil Golec.
Vědci použili ke zjištění toho, jak starý je materiál na kresby, radiokarbonovou metodu C14, což je běžný postup v archeologii. Pomohli jim pracovníci Ústavu jaderné fyziky v Praze. Vzorky pak přesně datoval speciální přístroj v Debrecínu.
Kateřinská jeskyně je přístupná veřejnosti. Ročně ji navštíví přes 70 tisíc turistů. Zajímavostí je, že vedle čar z mladší doby kamenné se kromě podpisů turistů uhlem či tužkou našly i čáry z počátku 13. století.
V té době nedaleké město Blansko neexistovalo. Kolem jeskyně se rozkládal nebezpečný prales a jediným útočištěm v něm byl jen hrad Blansek. Možná tehdy našel někdo v jeskyni útočiště a pravěké kresby jej inspirovaly k malůvkám, dodal Golec.