Článek
O rozhodnutí Ústavních soudců informoval i generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil. "Ústavní soud vyšel z toho, že primárním účelem řízení je odstranění prezidenta, který poškozuje zájmy státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období prezidenta," řekl Pospíšil.
Podle něj nebylo rozhodnutí jednomyslné, proti hlasovala soudkyně Ivana Janů, která připravuje i text odůvodnění svého hlasování.
Své odůvodnění připravuje i soudce Stanislav Balík. Ten byl proti projednávání žaloby, ale z jiného důvodu než většina soudců. „Věcně příslušným v této věci je leda soud dějin,“ konstatoval soudce.
Ústavní soud smetl žalobu na Klause pro velezradu ze stoluVideo: Petr Kozelka, Právo
Podle Pospíšila se jednalo o "kvazitrestní řízení", proto soudci museli hledat právní výklad, který by byl pro žalovaného příznivější. Připomněl, že ÚS podobné řízení vedl poprvé.
Kdyby se chtěli soudci zabývat konkrétními argumenty obsaženými v žalobě pro velezradu, museli by svolat veřejné jednání.
| Z odůvodnění verdiktu: |
|---|
| Ústavněprávní deliktní odpovědnost pro velezradu je vázána na výkon funkce prezidenta. Pokud by tedy zákon předpokládal, že toto řízení může být vedeno i proti prezidentu emeritnímu, přizpůsobil by tomu též terminologii, kterou používá. Jakmile prezidentská funkce zanikne, ztrácí její dřívější nositel) zásadně způsobilost být nadále jako žalovaný účastníkem. Možnost, aby řízení o ústavní žalobě pokračovalo i po skončení prezidentského úřadu, je tedy obecně vyloučena |
| Protože jiné ústavní možnosti, jak prezidenta zbavit funkce, neexistují, neboť prezident republiky je neodvolatelný a není z výkonu své funkce odpovědný, byl vytvořen speciální ústavněprávní delikt velezrady a procesní institut ústavní žaloby. Tyto ústavní nástroje sledují jako základní cíl zbavit prezidenta úřadu, aby nemohl nadále poškozovat či ohrožovat zájmy státu. V situaci, kdy po uplynutí funkčního období již osoba není ve funkci, ztrácí pokračování v řízení o ústavní žalobě hlavní smysl, protože uložení předpokládané hlavní ústavní sankce, zbavení úřadu, již nepřichází do úvahy. |
Rozhodnutí soudců komentoval i Klausův advokát Nespala. „Myšlenka právní úpravy je taková, že lze zbavit úřadu prezidenta pouze takovou osobu, která extrémně excesivním a protiústavním jednáním ohrožuje či porušuje samotné základy státu,“ ocitoval Klausův obhájce z rozhodnutí Ústavního soudu. „Každopádně nelze zbavit úřadu prezidenta republiky, který již prezidentem není,“ dodal advokát.
Nejen amnestie
Senátoři v ústavní žalobě vyčítali Klausovi novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl.
Žaloba také zmiňuje to, že Klaus nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce.
Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), který byl mezi iniciátory žaloby, Novinkám řekl, že jej překvapuje skutečnost, že Klausovi skončil funkční mandát, byl by překvapen. "Protože důvodová zpráva v Ústavě, která vyjadřuje úmysl zákonodárce, jasně říká, že skončení funkčního období není překážkou k projednání takové žaloby," řekl Novinkám.
Odborníci se neshodují
Ústavní právník Jan Wintr řekl Právu, že podle jeho názoru by bylo lepší, kdyby se v řízení proti Klausovi pokračovalo. "Lze najít sofistikované argumenty pro obě řešení, ale rozumnější mi přišlo v řízení pokračovat," uvedl.
Naopak jeho kolega Václav Pavlíček verdikt soudu uvítal. "Je to přirozeně správné. V době účinnosti žaloby zákonná úprava vycházela z toho, že prezident může být žalován jen pokud zastává funkci hlavy státu," řekl Právu.
