Tři pětiny samoživitelů neberou děti na prázdniny, nemají peníze

„Důvod, proč více než polovina dotázaných rodičů zůstává v létě doma, je velmi prostý – na dovolenou jim chybí dostatek financí. A právě proto by ocenili větší pomoc ze strany státu, jako jsou finanční příspěvky na letní dětské aktivity v průběhu prázdnin. Na tom se shodla většina rodičů samoživitelů,“ uvedla ředitelka webu Iveta Novotná.

Sama navrhuje diskusi například o státní podpoře mimoškolních a prázdninových kroužků nebo provozu letních školek.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) by ráda ulevila samoživitelům zavedením institutu zálohovaného výživného. Na něj však chce ANO kývnout až ve chvíli, kdy ministerstvo spravedlnosti završí návod, jak posléze výživné z neplatičů vymáhat. „Pokud by rodiče platili na své děti, samoživitelům i samoživitelkám by to pomohlo. Mohli by dětem zaplatit třeba tábor nebo jiné aktivity nejen přes léto,“ napsala Právu Maláčová.

MPSV nyní mapuje, jak učinit různé kroužky, školy v přírodě nebo letní tábory pro rodiny s dětmi finančně dostupnější. „Není to součástí programového prohlášení, ale soc. dem. bude o tuto podporu rodin s dětmi usilovat,“ doplnila ministryně a zdůraznila, že rodiče, kteří jsou na zabezpečení svých dětí sami, denně řeší finanční problémy.

„Řada neúplných rodin si nemůže dovolit platit dětem kroužky, obědy nebo třeba ovoce a zeleninu a stejně tak letní aktivity. Právě proto bojuji za to, aby se jim zlepšily podmínky,“ poznamenala Maláčová.

Podle Novotné však za nedostatek financí samoživitelů nemůže jen neplacení alimentů ze strany bývalého partnera, ale často i nízké výživné nebo pracovní podmínky rodičů.

„Nejnižší částku, kterou evidujeme v rámci programu Vaše výživné.cz, je 100 korun vyměřených rodiči soudem. Výživné pod 1000 korun má 10 procent samoživitelů a s částkou 500 korun na jedno dítě si musí vystačit každý dvacátý rodič samoživitel,“ dodala Novotná.

Podle informací ministerstva spravedlnosti loni padlo přes 38 tisíc rozhodnutí soudů ohledně výše alimentů. Rodiče, kteří mají podle soudů výživné platit, vydělávají v průměru 25 399 korun čistého měsíčně. Na dítě do pěti let dávají v průměru 2600 korun měsíčně, na dítě od 6 do 10 let v průměru 3156 korun, na děti od 11 do 14 let to je 3339 korun a na děti od 15 do 18 let 3645 korun.

Každý rodič má možnost požádat o zvýšení či snížení výše alimentů, pokud v rodině dojde ke změně poměrů – například k nástupu do školy či školky, k nemoci, zdravotnímu postižení a podobně. Peníze lze požadovat i po tom rodiči, který tvrdí, že nemá momentálně příjem.

Srážky mu mohou být učiněny z naspořených peněz, sociálních dávek nebo ze zpeněžení nemovitého majetku. Jenže jak vyprávějí některé maminky, které na děti zůstaly samy, domoci se alimentů se velmi často nedaří. „Expřítel je podnikatel, skoro vše dělá načerno, soud rozhodl, že nevydělává, a já nezmůžu nic,“ uvedla jedna maminka, jejíž jméno redakce zná.