Článek
V minulém volebním období se zákon, který měla bývalá koalice v programu, prosadit nepodařilo. Nyní ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) připravilo dokonce dvě varianty. Ani jedna se ale nezdá nejsilnější vládnoucí straně ANO.
Na tom, že by zákon o zálohovaném výživném měl projít, se už minulý měsíc koalice shodla. A to včetně toho, že by se na jeho průběh měla vyčlenit až 1,2 miliardy ročně.
První varianta počítá se zavedením nového zákona o zálohovaném výživném, druhá pouze novelizuje existující zákon o státní sociální podpoře, výsledek by měl být ale totožný: dětem, na které jeden z rodičů neplatí výživné, by měl pomoci stát.
Jen když řádně chodí do školy
První varianta by se však měla týkat rodin (resp. samoživitelek a samoživitelů), jejichž příjem nepřesahuje 2,7násobek částky životního minima, kdežto v případě druhém by šlo o částku, která není závislá na výši příjmu. Tu by stanovil soud, nejvýše by to ale bylo 2500 korun měsíčně, což je průměrná částka, kterou u výživného stanovují soudy s ohledem na věk dítěte.
Na zálohované výživné by podle obou variant měly nárok jen ty děti, které řádně plní školní i předškolní docházku.
Hnutí ANO má ale k oběma návrhům připomínky. „Takto, jak jsou napsané, bychom nepodpořili ani jednu variantu,“ řekla Právu předsedkyně sněmovního sociálního výboru Radka Maxová (ANO).
Babišovcům například vadí, že v návrhu zákona je přímo napsáno, že nárok na zálohované výživné zaniká, pokud je zastaven výkon rozhodnutí či exekuce. „To znamená, že pokud stát nebude moci nic vymoci, tak dítěti nebude zálohované výživné poskytnuto,“ řekla Maxová. „Naopak těmto dětem by se mělo pomáhat prioritně,“ myslí si.
Politikům ANO se také nelíbí, že zálohované výživné by se počítalo do příjmu, tím pádem co stát samoživitelkám dá, to jim vezme na jiných dávkách. „Šíleně to zatíží administrativu, bude potřeba nabrat spoustu lidí, rozšířit IT systém, a nakonec to pomůže jen velmi malé skupině lidí. Samoživitelkám ty peníze vezmeme na přídavcích na děti či příspěvku na bydlení. Efekt bude nulový a MPSV to ví,“ podotkla Maxová.
Zatímco návrh zákona počítá s dobou vyplácení zálohovaného výživného do 26 let věku dítěte, ANO navrhuje, aby doba byla omezená na jeden až dva roky, jak to funguje v některých cizích zemích.
Chybí řešení podvodu
Rovněž jim v zákoně chybí řešení v případě, že by žadatel o dávku podváděl a výživné nepřiznal. „Bude takový žadatel moci požádat o výživné znovu, nebo bude automaticky vyloučen z nové žádosti? Nebo mu budou kráceny jiné dávky?“ stojí v připomínkách k zákonu, které má Právo k dispozici.
Podle ministryně Maláčové budou obě strany o zákonu jednat. „Zálohované výživné potřebujeme, je součástí koaliční smlouvy,“ řekla Právu.
Poslanecký návrh zákona o zálohovaném výživném sepsala i poslankyně soc. dem. Alena Gajdůšková. Právu ale sdělila, že je připravena svůj návrh stáhnout, shodne-li se koalice na vládní normě. „ANO si kladlo podmínky, vázalo podporu vyplácení zálohovaného výživného na opatření k vymahatelnosti práva. To by ovšem znamenalo odsouvání řešení,“ uvedla pro Právo Gajdůšková.
Pirátská první místopředsedkyně Olga Richterová řekla, že stále není vyřešeno, jak bude stát zálohované výživné zpětně vymáhat po dlužnících. „Neplatiči by si neměli říct, že se nemusí snažit, protože výživné za ně zaplatí stát,“ míní Richterová.
Podle Maxové by mohla samoživitelkám pomoci novela, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti a která zavádí alternativní postihy pro neplatiče, dále zvedá vězňům procento z odměny, které by mělo jít na hrazení výživného. Podle návrhu ministra Jana Kněžínka (za ANO) by se vedle řidičských průkazů mohly neplatičům odebírat i zbrojní průkazy či rybářské lístky. „Návrh by měl zrychlit vyřizování výživného, abychom ulehčili opatrovnickým soudům,“ řekla Maxová.