Teroristé mění taktiku. Mohou sázet na jednoduchost, míní experti

"Stále nevíme, jestli to je třeba jen čin člověka, který je duševně nemocný, nebo je to možné označit za teroristický útok, který byl třeba i koordinován," poznamenal k útoku v Nice Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Podobnému činu podle něj lze zabránit jen v okamžiku, pokud by byl koordinován v rámci některé organizace. V takovém případě by mohly zasáhnout tajné služby. "Jinak proti takovému útoku není obrana," řekl.

V Evropě útoky vozidly nejsou příliš časté, podle bezpečnostních expertů je teroristé používají hlavně v Izraeli, kde ale po sobě nezanechávají tolik obětí.

Podle Krause může být příčinou i to, že v Izraeli jsou lidé mnohem více ozbrojeni než v Evropě. V případě útoků tak mohou zasáhnout ještě před příjezdem bezpečnostních sil.

Bezpečnostní expert Zdeněk Kalvach ze společnosti Soft Targets Protection Institute vidí v útocích trend, kdy teroristé používají jednoduché, dostupné zbraně.

"Používají to, co nemusí složitě vyrábět nebo složitě získávat ve spolupráci se zločineckými organizacemi, co je neohrozí v počáteční fázi přípravy," řekl.

Kalvach zároveň v posledních teroristických útocích vidí odklon od útoků na srozumitelnou symboliku. Zatímco teroristé pod záštitou Al-Káidy útočili na židovské či americké cíle a na jejich spojence, současné útoky cílí obecně na západní společnost a na její veřejnost. Tedy v zásadě na kohokoli.

Očekává, že až si teroristé útok v Nice zhodnotí, tak zjistí, že využití auta jako zbraně je pro ně velmi výhodné.

Podle Ondřeje Ditrycha z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v minulosti islámští radikálové volili prostředky útoku, které jim umožňovaly charakterizovat se jako vojáci džihádu, tedy třeba palné zbraně a výbušniny.

V současné době jsou ale útoky komplexnější, mění se jejich povaha. Útočníci si volí zbraně, které je snadné získat i ovládat. Za velké nebezpečí do budoucna Ditrych označil to, že se posouvají hranice a padají zábrany.

Kalvach věří, že se dá proti podobnému typu útoků bránit. Je to ale podle něj složité a vyžaduje to jiný než tradiční styl přístupu k ochraně. Nejméně akceschopnosti vidí v době samotného útoku.

Za klíč považuje krizové plánování. Doporučuje, aby každá veřejná akce s vysokou účastí byla připravena i s bezpečnostním krizovým plánem. Jako příklad uvádí pražský maraton, před nímž byli pořadatelé a odborníci vyškoleni, jak se mají v krizových situacích zachovat, koho poslouchat a komu podávat zprávy.

Bezpečnostní experti se shodují, že přijetí vyšších bezpečnostních stupňů, jako například vyhlášení mimořádného stavu, má pozitivní dopad. Bezpečnostním složkám posílení pravomocí umožňuje zvýšit efektivitu a pro veřejnost vysílá signály, že stát za bezpečnost bojuje.

Podle politologa Michela Perottina, který má v jihofrancouzském letovisku část rodiny, se bezpečnostní složky v Nice snažily připravit na různé možnosti útoků, včetně třeba útoku z moře. "Zjevně byli činní a navzdory tomu se stalo to, co se stalo. Je to nepředvídatelné a těžko se to dá zastavit," řekl.