Článek
Proti přímé volbě zazněla na plénu řada argumentů. Jako první začal s přednostním právem cupovat přímou volbu místopředseda Senátu a jeden z tvůrců Ústavy Petr Pithart, který ji označil za semtex do českého ústavního zřízení. Připomněl, že s přímou volbou prezidenta se vytasili po listopadu 1989 také komunisté, což byl prý poslední protiútok rozpadajícího se režimu vůči OF. I tehdy to mělo podle Pitharta velmi příznivý ohlas u veřejnosti.
„Je to cizorodý prvek do našeho vyváženého ústavního celku. Je to jako byste na místo srdce implantovali ledviny,“ zopakoval svou přes 20 let starou argumentaci Pithart.
Přímé volba prezidenta v Senátu prošla.
"Ztráta pojistky"
Zdůraznil, že schválením přímé volby Senát ztratí svou roli ústavní pojistky. Vyslyší-li senátoři volání 60 procent lidí, kteří si ji přejí, oklamou je, protože si neuvědomují, že jeden člověk s omezenými pravomocemi nemůže politickou situaci změnit. Museli by si totiž zvolit druhého Masaryka, a navíc změnit ústavní uspořádání na poloprezidentský nebo prezidentský systém, v němž má hlava státu v rukách faktickou moc, řekl Pithart.
Kromě toho prý žádná jiná země nedisponuje tak tradičně velkou důvěrou v prezidentský úřad a tolerancí vůči jeho přešlapům jako Česko, což by v budoucnu mohlo prezidenty navádět k manipulaci s lidmi a snahám o nastolení diktatury.
| Přímá volba prezidenta |
|---|
| Přímá volba prezidenta by měla probíhat podobně jako u senátorů ve dvou kolech. Pokud z prvního kola nevzejde vítěz s nadpolovičním ziskem hlasů, postoupí do druhého kola dva kandidáti s nejvyšším ziskem hlasů. Druhé kolo definitivně rozhodne o prezidentovi. |
| Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50 000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním. |
| Předloha předpokládá rozšíření výčtu důvodů pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k ústavnímu soudu by mohl podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina. |
Senátor Tomáš Grulich (ODS) posléze vyjmenoval několik případů, kdy v poslední době přímá volba nedopadla šťastně.
„V Litvě před lety byli lidé také znechuceni z politiky, a tak jim nastolili přímou volbu. Přímo zvolený prezident ale vydržel jen půl roku, protože se ukázalo, že byl napojen na ruskou tajnou službu,“ poznamenal Grulich.
| Změny v pravomocích přímo zvoleného prezidenta |
|---|
| Prezidenta dosud nebylo možné zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt, a to navždy. Pouze mohl být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Ústavní soud pak mohl rozhodnout o tom, že prezident ztrácí svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt. |
| Podle nové normy může Senát se souhlasem Sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu v Senátu je třeba třípětinové většiny přítomných senátorů a k přijetí souhlasu sněmovny pak třípětinové většiny všech poslanců. Kromě toho bude prezidentská imunita omezena pouze na funkční období. |
| Prezident mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. V budoucnu k platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí je třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. |
| Zdroj: ČTK |
Senátor Tomáš Jirsa (ODS) zase vyzdvihl fakt, že všechny argumenty hovoří proti přímé volbě a v její prospěch jen vůle občanů. „Mnohem více lidí než přímou volbu prezidenta si přeje zrušení Senátu. Tak se ptám, jestli jim v tom také vyhovíte,“ řekl Jirsa.
Bude následovat složitý proces
Pro schválení přímé volby naopak horlil Jiří Dienstbier (ČSSD), podle nějž by se tak podařilo zklidnit krizi důvěry lidí v politiku.
„Často zaznívá argument, že si lidé zvolí nějakého kašpara. Pak je ale Senát plný takových kašparů, protože ten systém volby je úplně stejný,“ řekl Dienstbier. Doporučil také, aby senátoři schválili zákon ve formě, jak ji předložili poslanci, tedy bez pozměňovacích návrhů. Které by mohly ještě celý schvalovací proces zhatit.
| Jak hlasovaly jednotlivé kluby |
|---|
| Všichni přítomní sociální demokraté hlasovali až na výjimky pro přijetí zákona. Pouze Miroslav Krejča, Jiřina Rippelová a Pavel Lebeda se hlasování zdrželi. Z klubu senátorů ODS hlasovali proti novele Daniela Filipiová, Tomáš Grulich, Tomáš Jirsa, Jaroslav Kubera, Jiří Oberfalzer, Alena Palečková, Jiří Pospíšil, Zdeněk Schwarz, Karel Šebek a Tomáš Töpfer. Ostatních 11 přítomných občanských demokratů s přímou volbou souhlasilo.Všech šest lidovců hlasovalo jednotně proti ústavní změně. Z klubu TOP 09 odmítli novelu Adolf Jílek, Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina. Jana Juřenčáková se hlasování zdržela. Z nezařazených se proti přímé volbě vyjádřila Alena Dernerová, Jaroslav Doubrava a bývalý občanský demokrat Petr Pakosta. |
Senátorka Jana Juřenčáková (STAN) zase podpořila názor, že si lidé, které zřejmě znechutila atmosféra posledních prezidentských voleb, mohou zvolit dobře. Uvedla, že během volby v roce 2008 dostala obálku s patronou se vzkazem „Běž do nemocnice, nebo už ji neuvidíš“.
Matka syna a dcery řekla, že se zastrašit nenechala. „A jsem přesvědčena, že všechny občany zastrašit nelze,“ řekla Juřenčáková.
Zatím není zcela jisté, jestli si budou moci občané zvolit již nástupce Václava Klause v roce 2013. Do té doby se nemusí podařit celý proces spojený se změnou systému stihnout.
