Článek
„Tím přispějeme ke zvýšení životní úrovně lidí s nízkými důchody, kde základní výměra tvoří významnou část důchodu, aniž by byl narušen princip zásluhovosti,“ dodala v programovém prohlášení vláda. Přilepšit by si tak měli lidé s nižší penzí, tedy hlavně ženy.
Kabinet současně deklaroval, že zachová pravidla pro valorizaci navázanou na růst mezd a index spotřebitelských cen. Automaticky chce navýšit důchod o 1000 korun lidem, kteří dosáhnou věku 85 let. „Připravíme návrh na dřívější odchod do důchodu pro zaměstnance pracující v náročných profesích,“ slibuje dále vláda. Aby tyto změny začaly platit, musí se změnit zákony.
Nový tým odborníků pro důchodovou reformu dostane od kabinetu za úkol předložit návrh takového řešení, které „zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří“.
Důchody v Česku |
---|
Průměrná výše starobních důchodů v Česku je 11 460 korun. |
Medián je 11 344 korun, polovina důchodců pobírá více, druhá polovina méně. |
Penzi vyšší než 14 051 korun pobírá v Česku pouhá desetina seniorů a seniorek v Česku. Stejný podíl lidí má důchod nižší, než je 8576 korun měsíčně. |
Zdroj: Důchodová ročenka ČSSZ, data k 31. 12. 2016 |
Návrh má zachovat výhody stávajícího systému, jako jsou stabilita a vysoká míra právní jistoty, nízká nákladovost, profesionalita a veřejnosprávní záruky při správě pojistného a zároveň oddělí správu příjmů a výdajů důchodového pojištění od státního rozpočtu.
„Systém nastavený reformou musí být stabilní, srozumitelný a finančně zajištěný, proto bude změna realizována v podobě, která si získá širokou politickou a společenskou podporu,“ dodala v dokumentu vláda.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se měl od rozpočtu oddělit důchodový účet, na který by plynuly odvody a z něhož by se vyplácely penze. Důchodový účet nyní samostatný není. Důchodové odvody plynou do rozpočtu. Dlouhodobě jsou příjmy z nich nižší než výdaje na penze, veřejný penzijní pilíř je tak v deficitu.
Důležité detaily ještě chybí
Z prohlášení vlády vyplývá, že změnou by si polepšili hlavně lidé s nižšími důchody, kde pevná část tvoří relativně větší složku než ta zásluhová, která se odvíjí z předchozích příjmů a délky zaměstnání. Podle analýzy a výpočtů ČTK by však navrhovaná změna penzí většině seniorů zbrzdila růst důchodu, výhodná by byla jen pro důchodce, kteří berou méně než 11 200 korun. [celá zpráva]
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, který se problematice důchodů dlouhodobě věnuje na Vysoké škole ekonomické, ale soudí, že z dosavadních informací není možné říci, kdo a jak si případně pohorší.
Informaci, zda má proběhnout navýšení základní výměry variantou A, nebo B, zatím nemáme k dispozici
„Úvaha ČTK spočívá v tom, že se v systému důchodového pojištění pracuje s uzavřeným množstvím peněz a když se někomu přidá, jinému se musí ubrat. To, jak se naloží z částí mimo pevný základ, však z programového prohlášení není zřejmé. Je možné, že do důchodového systému budou dodány dodatečné prostředky v souvislosti s náběhem změn, které závěry agentury vyvrátí. Ve skutečnosti nemáme dostatek informací o tom, jak změna důchodů bude vypadat,” řekl Novinkám.
Nová ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO) při svém nástupu do funkce řekla, že některé kroky týkající se úpravy důchodů se dají provést rychle.
Na dotaz Novinek k vyjasnění pochybností o tom, jak by měla změna vypadat a zda by si část penzistů mohla pohoršit, úřad jasnou odpověď neměl. „Informaci, zda má proběhnout navýšení základní výměry variantou A, nebo B, zatím nemáme k dispozici. V tuto chvíli by bylo předčasné se k tomu jakkoliv konkrétně vyjadřovat,” řekl mluvčí ministerstva Petr Sulek.
Podle ekonoma Štěpána Křečka by se z formulací v programovém prohlášení vlády dalo spíše předpokládat následující konstrukci: Kdyby byla opatření zavedena již od ledna 2018 (zřejmě nebudou), dojde k průměrnému navýšení důchodů o 800 korun. Pevná část poroste z 2550 korun na 3000. Na přidání k procentnímu dílu (zásluhová část) by se ponechalo plánovaných 350 korun. Polepšily by si tak všechny skupiny seniorů. Náklady na valorizaci by v takovém případě nebyly 16,6 miliardy korun, ale vyšší, soudí expert.