Článek
Babišova menšinová vláda ANO v programovém prohlášení plánuje, že v novele o důchodovém pojištění prosadí zvýšení penzí pro lidi nad 85 let o tisícikorunu. Důchod chce pak zákonem změnit tak, aby jeho pevná část odpovídala deseti procentům průměrné mzdy ve státě místo nynějších devíti procent.
Pomoci by to mělo lidem s nízkým důchodem. Měli by jistotu, že při pravidelném zvyšování dostanou víc. Lidé s důchodem jen o něco vyšším by si už ale pohoršili, přidávalo by se jim méně. Nová ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO) při svém nástupu do funkce řekla, že některé kroky se dají provést rychle.
Hra s čísly: zde přidáme, zde ubude
Penze se valorizují vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Navíc pevná část důchodu, která je pro všechny stejná, musí odpovídat devíti procentům hrubé mzdy. Pokud by se nově rovnala deseti procentům, zbyla by menší částka na zvýšení procentního dílu, v němž se odráží odpracované roky a výše výdělků a odvodů.
Od ledna se penze podle růstu mezd a cen zvednou o čtyři procenta, v průměru o 475 korun. Pevná část poroste z 2550 korun na 2700. Pokud by odpovídala deseti procentům hrubé mzdy, dosáhla by 3000 korun. Na přidání k procentnímu dílu by pak podle zákonných pravidel zbylo pro příští rok v průměru 25 korun místo schválených 350 korun.
Takové přidávání by v příštím roce bylo výhodné podle propočtů ČTK pro lidi s penzí pod 11 200 korun. Pohoršily by si tak tři pětiny seniorů, kteří pobírají víc. Polovina seniorů a seniorek loni dostávala od České správy sociálního zabezpečení podle důchodové ročenky přes 11 344 korun, jen desetina pak dosáhla na víc než 14 501 korun.
Solidární systém ještě solidárnější
Podle některých odborníků je český důchodový systém velmi solidární a zásluhový málo, takže lidé, kteří do něj odváděli velké částky, z něj pak dostávají zlomek. Nemívají o mnoho víc než ti, kteří platili malé odvody. Na malou zásluhovost poukazoval před lety i Ústavní soud.
Podle vládního programového prohlášení se princip zásluhovosti nenaruší. Podle propočtů by se snížil, naopak solidarita by se ještě zvedla.
Státní rozpočet by ale ušetřil. Bývalá ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív řekla, že lednová valorizace o průměrných 475 korun vyjde na 16,6 miliardy navíc. Na zvýšení pevné části penze o 150 korun z toho připadne 434 milionů, přes 16 miliard se využije na růst procentní části v průměru o 325 korun.
Pokud by pevná část činila deset procent, její zvednutí by si vyžádalo asi 1,3 miliardy korun. Výdaje na zvednutí procentní části o zbylých 25 korun v průměru by tak byly výrazně nižší.
Starších 85 let bude přibývat
I po případném přidání tisícikoruny lidem nad 85 let by tak v příštích letech celková suma na růst penzí mohla být menší. Do budoucna by ale rostla. Podle demografů bude totiž v tomto století přibývat hlavně lidí v hodně vysokém věku. Zamýšlená tisícikoruna navíc má pokrýt zvýšené výdaje na péči a pomoc.
Podle důchodové ročenky v roce 2007 Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela samotnou starobní penzi 33 480 lidem nad 85 let, loni pak 59 092. V souběhu s vdovským či vdoveckým důchodem pětaosmdesátiletým a starším pak úřad posílal loni celkem 193 129 penzí, tedy zhruba o 57 500 víc než v roce 2007. Je to o 30 procent víc.
Podle demografické projekce statistického úřadu by v roce 2020 podle střední varianty mělo v Česku žít kolem 209 600 lidí nad 85 let, v roce 2025 pak asi 249 200. Pokud by se tisícikoruna k penzi už vyplácela, na samotné starobní penze by se při loňském počtu seniorů a seniorek nad 85 let vydalo za rok 709,1 miliónu korun.
