Našli jsme v Praze desítky nevýhodných smluv, říká radní pro majetek

První krok, který se podle mě myslím povedl, je, že jsme společně s vládním zmocněncem pro spolupráci s evropskou agenturou pro družicovou navigaci GSA Karlem Dobešem bojovali za to, aby v rámci brexitu přesídlila do Prahy podstatná část vesmírné agentury GSA.

Je to jedna z velkých evropských institucí. Přijdou k nám experti z různých zemí Evropské unie, kteří u nás budou pracovat. Jsou placeni EU a jsou to špičkoví vědci ve svém oboru. Budou tu žít, jíst, pracovat a oni i jejich děti tu budou utrácet peníze.

Jedna část už tu je a druhá byla ve Velké Británii a v souvislosti s brexitem organizace přemýšlela, kam se přemístí. Velká část evropských měst měla o přemístění zájem. My jsme jim to nabídli a teď se hledá, jestli se bude rozšiřovat jejich sídlo v Holešovicích.

Máme komisi, která to bude řešit v průběhu tří měsíců.

Jako Praha teď v majetku dostatečně kapacitní prostor nemáme. Bude se muset najít nějaký prostor v soukromých rukou.

Děláme to po okruzích. Udělali jsem Prahu 1. Co se týká centra Prahy, tak tady máme zhruba 40 nájemních smluv, kde už víme, že nejsou úplně optimální podmínky.

Z hlediska finančního výnosu. Z mého pohledu jsou to smlouvy, které byly uzavřeny hrubě pod cenou.

To jsou opravdu různé historické smlouvy od 70. let až do roku 2010.

Těch si myslím, že moc nebude.

Nejdřív říkám, pojďme si říct, co bude v budoucnu. Nemůžeme ty smlouvy hned vypovědět. Tento týden by měla zasednout majetková komise, kde máme připravený nový princip výběrových řízení. Ta by podle nás měla být dvoukolová. V prvním kole by se hodnotil účel budoucího pronájmu, kde si budeme definovat kategorie, které bychom tam chtěli mít. Poté bude podle účelu vybráno x zájemců třeba i na základě referencí. Ve druhém kole budou soutěžit mezi sebou o nejvyšší cenu. Nechceme, aby tím jediným kritériem byla nejvyšší cena, protože v poslední době nebyl ani tak problém ceny jako toho, co tam chce Praha mít. Podmínky výběrových řízení následně schválí rada.

Jsou to třeba ateliéry, obchody nebo kanceláře. Někde je tam z dnešního pohledu nesmyslná cena. Jsou tam stametrové kanceláře, kde se platí kolem 9 tisíc korun na měsíc. Tam, kde to půjde, tak je vypovíme a budeme se je snažit přesoutěžit podle nových pravidel. Další věcí je majetek, který spravují správcovské firmy.

Praha má 12 správcovských firem v různých režimech. Někteří správci uzavírají nájemní smlouvy na svůj vlastní účet, tzn., že hlavní město už to ani neschvaluje, což je případ Trade Centra Praha.

Ono jich nemá tolik, ale jde o velké nemovitosti jako Platýz na Národní třídě, Palác Adria, náplavky, palác TeTa atd.

Vše bychom chtěli mít do koce roku. Do Trade Centra chceme následně dát i další majetek. Bohužel ne všechny smlouvy, které tam jsou, jsou úplně dobré. To je třeba příklad Platýzu.

Tam jsou hlavně byty, kde lidi třeba platí měsíční nájem 3000 korun. Některé další smlouvy jsou od 70. let, ale jsou tam i smlouvy, které jsou nové, ale v pořádku nejsou.

V současné době tam probíhá několik auditů. Výsledky by měly být známé v průběhu dubna. Je tam zadaný procesně personální audit, audit na správcovské smlouvy, na hospodářskou činnost, což jsou ty pronájmy, a pak tam jsou veřejné zakázky. Audit jsme zadávali společně jako koalice na základě dohody, protože tady byly historicky pochyby.

Jednak a pak tady máte spoustu spekulací, že majetek je pronajímán pod cenou a že nejsou správcovské smlouvy pro město výhodné a že majetek nevydělává tolik, kolik by měl.

Pan ředitel se tomu nebránil a říkal, že bude rád, ať se to zkontroluje.

Myslím, že dnes se snaží fungovat transparentně.

Je tam dva roky. Mohu jen říct, že ohledně fungování odboru jsou na magistrátu různé spekulace, ale snažíme se, aby vše bylo transparentní. Máme realitní portál, kde vše zveřejňujeme. Budou tam zveřejněny i nájemní smlouvy a vy jako občan můžete tlačit na to, proč jsou špatně pronajaté.

To je k diskusi, jestli to bude 20, nebo 10, nebo 5. Tohle není úplně pro startup a ve chvilce, kdy chcete dělat takhle velký projekt, tak si nemyslím, že 20 milionů je neúnosná částka. Možná ustoupíme a půjdeme níž, ale zase se nemůžeme dostat do rizika, že to dáme někomu, kdo není ekonomicky silný, protože provoz může být prvních pár let ztrátový.

Zájem projevili Bratislaváci s Ondřejem Kobzou. Měli vizi a nápad a řekli, dejte nám to napřímo, my se nechceme hlásit do výběrového řízení. Řekl jsem jim, ať se přihlásí, protože nejsem zastáncem myšlenky dát to někomu z ruky. Přišli za mnou i provozovatelé Mercada v Madridu, že by se do toho také rádi přihlásili. Ale věřím, že se přihlásí víc zájemců.

Do září, aby se i následné kroky v rámci rekonstrukce udály v souladu. Teď se k tomu bude moct vyjádřit i opozice. Toto připravil odbor hospodaření s majetkem na základě vlastní historické zkušenosti, že velké firmy jsou dlouhodobě schopny plnit závazky.