Článek
„Závěr z jednání je takový, že magistrát by nám ten pozemek prodal, a na tom pozemku bychom postavili novou nemocnici, kam by se de facto přestěhovala Bulovka (Nemocnice Na Bulovce - pozn. red.). Bylo by tam i administrativní centrum a 1300 bytů,” řekl po jednání Babiš.
Praha za to chce, aby stát zaplatil vnitřní městský okruh za 60 miliard korun a prodal městu Karlínská kasárna.
Hřib: Zaplaťte okruh za 60 miliard
„Je v zájmu celé země, aby Praha měla odpovídající dopravní obslužnost. Pokud to stát zaplatí Brnu, přijde mi logické, že by stát měl zaplatit městský okruh i v Praze,” uvedl po jednání primátor Hřib.
Podle Babiše je vše ještě otázkou jednání. „Ceny těch nemovitostí jsou podle odhadů trochu odlišné a je tam cenový neprospěch státu, a samozřejmě 60 miliard na okruh, to je částka, kterou si musíme probrat,” doplnil Babiš a dodal, že do 14 dnů připraví návrh na majetkové převody.
Hřib dále uvedl, že od Babiše zatím nezískali přesný seznam nemovitostí, kterých by se přesun úředníků měl týkat. Ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu uvedla, že dohromady se má jednat i 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit a do zbytku se přesunou zaměstnanci z jiných úřadů.
Do Letňan by se podle Arajmu mělo kompletně přestěhovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a částečně i ministerstvo životního prostředí nebo kultury. Úřad již dříve představil návrh na vládní čtvrť pro 10 tisíc zaměstnanců.
„MMR je dnes na sedmi adresách, takto by bylo umístěno do jedné budovy,” řekla Arajmu.
Uvolněné budovy v centru by stát buď prodal, nebo by z nich udělal byty či galerie a muzea.
Podle náměstka Petra Hlaváčka je právě financování městského vnitřního okruhu klíčové, protože výstavba takové čtvrti zatíží Prahu hlavně dopravně.
„Udělali jsem si rychlou objemovou analýzu a z toho vyplývá, že území je velmi cenné a skutečně by mohlo obsahovat všechny tři části. Může to být smysluplné a Prahu obohatit, ale zároveň ji to zatíží v dopravně, a proto hovoříme o spolupodílení se na městském okruhu,” doplnil Hlaváček s tím, že město by na celou věc připravilo architektonickou soutěž.
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a pražští radní o výstavbě vládní čtvrti v Letňanech jednali letos s premiérem už podruhé. Hřib po prvním jednání vládní čtvrť označil za úřednické ghetto. [celá zpráva]
Koordinaci s Prahou potřebuje Babiš proto, že pozemky, na nichž chce vládní čtvrť postavit, patří městu. Hřib upřednostňuje spíš vybudování nemocnice, která by postupně měla nahradit provoz Bulovky. Ta už kapacitně ani technicky neodpovídá současným požadavkům.
Z prvního jednání vyplynulo, že Babiš na prosazení svého plánu vládní čtvrti trvá natolik, že v případě, že Praha státu nevyjde vstříc, hrozí jí omezení státní podpory na klíčovou dopravní infrastrukturu nebo komplikace v majetkových výměnách státu a města. [celá zpráva]