Článek
"Pan prezident se vyjádřil docela jasně a o možnostech toho, jak tuto věc naplnit, tak o tom se bavíme. Prezident hovořil o tom irském precedentu a tak dále, to je všechno věc těch jednání a nejenom mezi vládou a námi, ale i samozřejmě s Evropskou unií," řekl Weigl.
Prezidentova podmínka potvrzení platnosti Benešových dekretu v Listině základních práv EU a ústavní stížnost skupiny senátorů jsou zřejmě poslední překážky v dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy.
Po irském referendu, v němž ostrované vyjádřili souhlas s dohodou reformující fungování EU a podpisu polského prezidenta Lecha Kaczyńského je ČR poslední zemí sedmadvacítky, která ratifikaci brzdí.
Klaus se však zatím jasně nevyjádřil, zda je jeho podmínka poslední námitkou vůči smlouvě.
Lisabon představuje zásadní posun v evropském integračním procesu směrem k větší centralizaci rozhodování, k dalšímu oslabení pozice členských států.
Ústavní soud má od pátku k dispozici všechna vyjádření, která si vyžádal k přezkoumání souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Svá stanoviska zaslali Poslanecká sněmovna, Senát, vláda i prezident Václav Klaus. Lisabon jako první schválila vláda Mirka Topolánka (ODS), po průtazích prošla také oběma komorami parlamentu. Tento týden s ní vyjádřila souhlas i vláda Jana Fischera. [celá zpráva]
Klaus ve svém vyjádření napsal, že smlouva "svým obsahem představuje zásadní posun v evropském integračním procesu směrem k větší centralizaci rozhodování, k dalšímu oslabení pozice členských států". Klaus má za to, že závazky, které z ní vyplývají, znamenají "de facto vzdání se základních atributů suverénního státu".
Prezident se také táže, zda se k ratifikaci Lisabonské smlouvy v ČR nemělo konat referendum, když smlouva nepřímo novelizuje smlouvu o přistoupení ČR k Evropské unii. Klaus také odmítl, že by Lisabonskou smlouvu bylo třeba rychle ratifikovat, a vyzval k jasnému a úplnému odstranění všech pochybností. Prezidentovo vyjádření soud zveřejnil na svých internetových stránkách.
Senátoři doplnili svou žalobu
Ústavní stížnost euroskeptických senátorů převážně z ODS je od pátku kompletní. Senátoři v závěrech doplnění návrhu na opětovný přezkum Lisabonské smlouvy vytkli Ústavnímu soudu, že dosud při jejím posuzování stranil spíše smlouvě než ústavnímu pořádku.
V souladu s prezidentem Václavem Klausem se domnívají, že soud by měl postupovat obráceně. Vyjádření některých ústavních soudců, které senátoři nekonkretizovali, podle nich budí dojem, "že je rozhodnuto už předem". Vyplývá to z textu návrhu, který Ústavní soud zveřejnil na svém webu.
"Navrhovatelé se nemohou zbavit dojmu, že Ústavní soud při posuzování Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem byl zatím vždy v případě jakýchkoli pochybností spíše na straně Lisabonské smlouvy než na straně ústavního pořádku," uvádí se v textu doplňku.
Senátoři rovněž ukázali na loňské Klausovo vystoupení při prvním ústavním přezkumu smlouvy, v němž prezident připomněl vyjádření místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové, že "rozhodování v případě pochybností by vždy mělo být ve prospěch ústavního pořádku, nikoli proti němu". Senátoři vyzvali Ústavní soud, aby se tímto principem řídil, nebo vysvětlil, proč při posuzování mezinárodních smluv tento princip neplatí.
Ústavní soud své jednání naplánoval na 27. října.