Článek
Kabinet usnesení přijal jednomyslně a pověřil ministra pro evropské náležitosti Štefana Füleho, aby vládu u jednání soudu zastupoval.
Ministři ve svém vyjádření upozornili, že Ústavní soud se již jednou Lisabonskou smlouvou zabýval a neshledal kolizi s českým právem.
Klaus piluje poslední slovíčka
Také prezident Václav Klaus už na svém stanovisku pro Ústavní soud zapracoval. Na čtvrteční oslavě 90. výročí založení Generálního štábu ČR uvedl, že piluje poslední slovíčka před odesláním svého stanoviska ústavním soudcům.
Klaus řekl, že chce, aby se národ problematikou Lisabonské smlouvy vážně zabýval, neboť je to „vážná věc“. Podle něj se záležitost natolik trivializuje, že neví, zda se má smát nebo plakat.
Senát se již vyjádřil
Své vyjádření Ústavnímu soudu zaslal ve čtvrtek také Senát. "Obsahem senátního vyjádření, jako účastníka řízení, je především bilance právních názorů na Lisabonskou smlouvu v průběhu jejího téměř dvouletého projednávání," uvedl předseda horní komory Přemysl Sobotka.
Podmínkou, aby smlouva mohla vstoupit v platnost, je právě Klausův podpis. Ten bude moci dokument podepsat nejdříve po rozhodnutí Ústavního soudu. Klaus dlouhodobě smlouvu kritizuje a označuje ji za špatný dokument, který zvýší demokratický deficit Evropské unie.
Český prezident, na jehož rozhodnutí čeká celá evropská sedmadvacítka, navíc oznámil podmínku, bez níž smlouvu neratifikuje. Chce, aby český kabinet vyjednal výjimku ohledně plastnosti Listiny základních práv EU, která podle prezidenta umožňuje prolomení takzvaných Benešových dekretů. Klaus chce, aby v Česku stejně jako v Polsku či Velké Británii byly tuzemské zákony výslovně nadřazeny unijnímu právu.