Klaus žádá vyšetření případné korupce kolem své amnestie

Již v červnu roku 2013, tedy zhruba šest měsíců po vyhlášení amnestie, se ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka obrátil na švýcarskou generální prokuraturu s tím, že u švýcarské banky Credit Suisse údajně existuje konto patřící společnosti Pendlehill Marketing Ltd., na nějž měly být převáděny peníze z Kovarčíkovy společnosti Czech Teleaxis.

„Suma 25 miliónů eur může podle neověřené informace pocházet z úplatků souvisejících s amnestií vyhlášenou bývalým prezidentem České republiky Václavem Klausem,“ uvedl Soukenka v dopise. [celá zpráva]

Klaus očekává, že tyto informace státní zastupitelství prověřuje – ať už kvůli možnému přijetí úplatku, nebo kvůli možnosti „spáchání trestného činu křivého obvinění, resp. pomluvy s mimořádným dopadem do osobnostních práv dotčených osob”.

„Petr Soukenka se zřejmě vědomě a úmyslně snaží otřást důvěrou občanů v existenci právního státu, v morální integritu jeho hlavy a ve schopnost demokratických institucí republiky řádně fungovat a spravovat věci veřejné v zájmu občanů,” tvrdí s tím, že Kovarčíkova smrt byla zneužita ke zpochybňování amnestie.

Zemana proto žádá, aby kauzu prošetřil a navzdory imunitě, která se na jeho jednání v prezidentském úřadu vztahuje, je připraven poskytnout vyšetřovatelům součinnost.

„Ohrožena je pověst státu, nalomena důvěra občanů, překročen zákon,” míní Klaus.

„Je nesporné, že trestný čin spáchán byl – buď přijetí úplatku, nebo trestný čin křivého obvinění nebo pomluvy. V každém případě se jedná o závažný trestný čin a veřejnost má právo znát, k jakému trestnému činu došlo a kdo je jeho pachatelem,” pokračuje exprezident s tím, že pouze vyšetření celého případu a odhalení pachatelů může „občanům vrátit důvěru ve vládu práva a spravedlnosti”.

Podnikatel Kovarčík byl minulý týden nalezen mrtvý ve svém bytě. Policie jeho smrt prověřuje s tím, zda se nejednalo o sebevraždu. Podle informací Práva jej policie hodlala prověřovat kvůli podezření z praní špinavých peněz. [celá zpráva]

Amnestie propustila na svobodu zhruba 6500 vězňů a prominula podmíněné a alternativní tresty desetitisícům dalších lidí. Obsahovala mimo jiné aboliční článek, který se vztahoval na některé rozsáhlé hospodářské kauzy s miliardovými škodami.